Děvičky alias Dívčí Hrady

Jak se zpívá, ta jižní Morava je jistě krásná zem... No samozřejmě, ona tedy naše celá zemička ukrývá spoustu skvostů a pokud někdo říká, že u nás něco není, tak se příšerně plete. Vysoké hory, vodopády, moře a dokonce i slaná voda, útesy a prostě vše, na co si vzpomenete. Jen otevřít oči a hledat. Ale Morava, ta je tak trošku perla. Míst k výletování je zde spousta a nemusí jít vždy jen o víno.

Hrad Děvičky, nebo také Dívčí Hrady, byl postaven v gotickém slohu a od 13. století sloužil jako ochrana zemské cesty. Nelze přehlédnout, neboť dodnes úchvatná stavba se majestátně tyčí nad vodní nádrží Nové Mlýny nedaleko Hustopečí. Dokonce máme chvilku pocit, že ještě do dnešních dní svému účelu nadále slouží. Hrad je volně přístupný celoročně, ovšem s ohledem na prudší stoupání, popřípadě příjemnější, leč delší cestu lesem, bychom v zimě asi nedoporučovali. Bylo by to o zlomené nožky nebo přinejmenším naraženinu. Nutno také podotknout, že v letní sezoně se sem valí davy turistů a tak i my tento výšlap vzdáváme. To jen proto, abychom ale na podzim již bez turistů kopec zvládli, teda s jazykem na vestě a užili si naprosto strhující pohled do podzimních vinic, na vodní plochu odrážející stále hřející slunce a množství barev k podzimu patřících. Dewiczky, jak se hrad původně jmenoval, němci přejmenovávají na Haideburg a jak slyšíme od místních, pod tímto názvem je stále také znám, i když méně. Při návštěvě tohoto místa zapomenete na plynoucí čas, alespoň na chvíli a nemůžeme jinak, než zírat a říkat si, jak je ten svět kolem nás neuvěřitelně krásný. Nepopsatelné...

Výlet sem lze samozřejmě spojit s degustací vín, což se samosebou nabízí, nebo s návštěvou dalších turistických cílů blíže či dále vzdálených. Můžeme uvést mandloňové sady nedaleko, rozhlednu Slunečná ve Velkých Pavlovicích, Mikulov nebo krajské město Brno. I o těchto místech jsme již psali a články najdete v menu. Pro zajímavost. Veděli jste, že první veřejný vánoční strom byl v roce 1924 v Brně? A kde se vzala vlastně tato tradice? To o pět let dříve spisovatel Těsnohlídek našel v lese opuštěné děvčátko, které bylo promrzlé na kost. Od jisté smrti se mu jej podařilo s partou přátel zachránit a protože v té době bylo sirotků více než dost a všichni potřebovali nějak pomoci, rozhodl se hledat způsob. Inspirací mu byl vánoční strom v Kodani, na kterém byla kasička tamní charity starající se o opuštěné děti. To se mu zalíbilo a tak v uvedeném roce nechává v Brně také vztyčit vánoční strom, který měl nejen vykouzlit radost v dětských srdcích a úsměv na jejich rtech, ale také se u něj vybíraly peníze a dary právě pro osiřelé dětičky. Tahle tradice by nás do dnešních dní měla hřát u srdce a neměli bychom na myšlenku a důvod veřejných vánočních stromů zapomínat. Buďme lidmi v jakémkoliv ročním období a o vánocích obzvláště. A k tomu neseďme doma a pojďme ven..