Andělská hora, koně, vojsko a pivo

Dnešní tipy se budou držet okolí silnice 6 vedoucí z Prahy do Karlových Varů a dále. K první zastávce sjíždíme na exitu 83 směr Valeč. Zde se nachází renesanční zámek, jehož útroby i rozsáhlý park vybízí k návštěvě. V něm je celoročně vystaveno několik umělecky ztvárněných soch. Za zmínění stojí tzv. Iluzivní brány, tedy stavby, skrze něž lze nahlédnout do jiných světů. Během léta se zde pořádá několik kulturních akcí, parkování je zdarma a vstupné velmi přijatelné. Místo v blízkosti vojenského prostoru, avšak plné klidu a pohody. U vojenského újezdu Hradiště, tedy Doupovských hor, ještě chvíli zůstaneme. Název vrchy dostaly po městě Doupov, do kterého vedla železnice, bylo velmi dobře kulturně vybaveno, dokonce zde bylo dosti průmyslových výroben. Bohužel potřeba vojenských cvičišť tomu chtěla, že celé Doupovské hory byly vysídleny a zabaveny pro potřeby armád k výcvikům obrany proti nepříteli. Můj subjektivní dojem je, že účinek toho všeho byl jednoznačně prokázán v šedesátém osmém. Město duchů, jak se dodnes mezi obyvateli okolních měst a obcí říká Doupovu, mne nepřestává lákat k návštěvě. Má manželka takovou touhu nepociťuje, asi ví proč. Nepočítáme s tím, že by armáda někdy tento prostor, plný munice a bůh ví čeho, co ještě ukrývá přísně střežený prostor, otevřela veřejnosti.

Ale k cílům, jež jsou dosažitelné. Vracíme se k dálnici a tu přejíždíme na druhou stranu, aby jsme za nedlouho již stáli na náměstí v Chyši. Obec se zámkem a zámeckým pivovarem Lažanských, tedy v soukromých rukách. Parkování v obci je zdarma, vstupné odpovídá interiérům zámku a pivovar nabízí pěkné prostředí a klidnou atmosféru. Tetokráte toto nezkoušíme, obec Chyše láká ještě k jiným pohledům. Konkrétně významným obyvatelem obce je Josef Váňa, jež zde vychovává budoucí koňské šampiony. Osminásobný vítěz Velké Pardubické, vždy usměvavý a plný elánu. Nutno doplnit k zámeckému interiéru, zcela bez pochyby si všimnete nástropních dochovaných olejomaleb od Petra Brandla, jež je označován za mistra českého baroka.

Nyní se vydáváme k tomu největšímu taháku dne. Vracíme se na dálnici a pokračujeme směrem na Karlovy Vary několik kilometrů. V době našeho výletu není dálnice dostavená, takže odbočujeme na klasické křižovatce vpravo ke zřícenině hradu, jež je z dálky vidět. Jedná se o Andělskou Horu. Každoročně se zde konala pouť a tradovalo se, že jeden den v roce se slétávali andělé do trosek hradu. O této Andělské noci se nedoporučovalo zůstávati na jinak volně přístupném hradě, neboť vyrušiti anděly přinášelo prý prokletí a zkázu. Místní lidé jim dokonce připravovali pohoštění a z podhradí sledovali a poslouchali jejich rej. Údajně se o této noci zjevovali duchové a byl slyšet z hradních zdí smích. Stoupáme na zříceninu hradu za bílého dne, takže strach nemáme, ba naopak jsme plni očekávání. Výhled je nádherný, zejména ony Doupovské hory jsou krásnější, než jaké je známe z vyprávění. Jakási nadpřirozená síla, snad andělská, je zde patrna. Je jedno, zda nám věříte nebo ne, kdykoliv sem vyražte a zjistíte sami, co se tady děje. Jen tu jednu jedinou noc se Andělské Hoře vyhněte. 

Ještě jeden důležitý tip. Pokud jedete od Prahy nebo opačným směrem, sjeďte z dálnice na starou silnici a zajeďte si do obce Krušovice. Ano, ty královské Krušovice, v nichž král Rudolf II. nechal vystavět pivovar. Nepřehlédnutelný restaurant U lípy má již několik let skvělou kuchyni, tento vysoký standart si stále drží, personál maximálně příjemný a ceny skvělé. Pokaždé se tady rádi zastavíme a moc si pochutnáme. A vůbec nám nevadí, že jsme již ve Středočeském kraji, vždyť Krušovice, ty jsou nás všech. Tak už neseďte doma a pojďte ven, andělé vás doprovodí...