Milevsko, Orlík

Zase jeden letní víkend, který nechceme trávit doma. Zahrádka obstarána, tak hurá do přírody. Tentokráte to trošičku švindlujeme, paňmáma má malý domek u Sázavy, takže nocleh bude nyní grátis. Teda skoro, jako vrchní šéfkuchař něco dobrého večer ugriluji. O tom ale někde jinde, třeba vymyslíme něco jako Šebíčkovic laskominy, ale to by bylo z velmi humorného soudku. Hurá k výletům, program na oba dny nabitý, tak ať to všechno stihneme. Podívali jsme se po dlouhé době do jižních Čech. Tedy jen na samý okraj tohoto velikého a krásného kraje. Radost z výletů je bohužel zastřena smutkem z právě probíhajícího požáru v přírodním klenotu naší země, Českém Švýcarsku. Když nemůžeme fyzicky pomoci, raději se někde odreagovat a nechat to na našich profesionálech. 

Nacházíme se v okrese Písek, konkrétně v městysu Milevsko. K vidění je zde několik pamětihodností, tou asi nejzajímavější je klášter Premonstrátů. Založen byl ve 12. století stejně, jako jeho kolega v Teplé u Mariánských Lázní. Stavba je to krásná a historie na nás dýchla tajemno, na druhou stranu nutno uznat, že právě Tepelský klášter je o mnoho větší a opravenější, než zde v Milevsku.  Vstup do prostor kláštera je zdarma, zpoplatněna je pouze návštěva chrámu, kam se smí jen s průvodcem. Nakoukli jsme do útrob a rozhodně je co vidět. Návštěvou tohoto místa i přilehlého parku neprohloupíte. Pokud vás přepadl hlad, můžeme vám doporučit skvělou kuchyni za přijatelné ceny na místním náměstí. Restaurace U broučka, vlastně její venkovní posezení je velmi klidné a příjemné, personál vstřícný a milý. 

Odtud pokračujeme po silnici 19 dále směrem k Plzeňskému kraji. Před tím ale nejde jinak, než se jako mnozí jiní zastavit na monumentální stavbě, kterou jste právě pokořili. Jde o Žďákovský most, pojmenovaný po zaniklé osadě, která se v blízkosti mostu nacházela. Vlastně v místech pod ním, kde se nyní nachází jedna z vodních nádrží Vltavské kaskády. Neblaze proslavený Orlík, do nějž byly shazovány sudy s těly zavražděných podnikatelů a dalších osob. Zpět k mostu. V dobách svého vzniku se jednalo o nejvyšší jednoobloukový most na celém širém světě nad vodní hladinou, dnes by měl být osmý. Pohled dolů, ale i na velikost vodní nádrže, láká mnoho a mnoho turistů. I my jsme se zde zastavili. Pokud někomu řeknete Orlík, asi vám každý řekne, že jde o nádrž, přehradu, nebo něco podobného. Ale mimo to se zde nachází i zámek, který je v soukromém majetku Schwarzenbergů. V prostorách zámku, jež jsou veřejnosti přístupné, můžete shlédnout zachovalý původní nábytek a muzeum tohoto rodu. Vskutku honosná stavba tyčící se nad hladinou Orlíku je poměrně velikým lákadlem. Studená sprcha přichází ale v zápětí, a to na několika místech. Vstupné je poměrně drahé, téměř srovnatelné například s Karlštejnem, který toho ale nabízí mnohonásobně více. Občerstevní v klidu šplouchající hladiny by byl dobrý relax, ovšem i tady není mířeno na české turisty, ba i slováci a německy hovořící turisté se odvrací. Přesto pro zkušenost, kterou vám zde chceme popsat, do toho jdeme. Smažený sýr s hranolky za téměř dvě sta, klobása z dvěma plátky chleba za více jak sto, točená malinovka v 0,3 dcl, kdy se nám ani ta míra nezdá, nejspíše jde o dvoudecáky za cenu třídecek, cena opět vyšroubovaná na více jak maximum, k tomu všemu na stolech špinavé popelníky a plastikové nádobí včetně příborů. Jedním slovem katastrofa, jež má být vizitka naší kultury? Ale ano, vždyť do jaké jiné kultury zařadit mamon, jež se provádí co nejlevnějším nákupem a co nejdražším prodejem? Chuťově průměr a proto za nás Bistro u nástupního mola určitě nedoporučujeme. Poměr cena, porce a kvalita je hodně velká nepřímá úměra. Přes zklamání ze zbytečné drahoty se nám tenhle výlet ve finále líbil. K těmto místům lze připojit jakýkoliv jiný cíl v okolí, město Písek, Tábor, ale to už necháme na vás. Vždyť nejde o naše, ale o ty vaše cíle. Tak neseďte doma a pojďte ven...