Třeboň

Oblast rybníků, což se musí vysvětlovat opravdu málokomu. Můžeme se projít k největšímu rybníku u nás, tedy Rožmberku, kde se dá i koupat. Původně máme v plánu jej obejít, ale tour čítá 22 kilometrů a s ohledem na čas to tentokráte vzdáváme. Docela nás baví některé názvy okolních rybníků, kdy u nedaleké Lomnice nad Lužnicí vidíme Dobrou Vůli, Víru, Skutek, Lásku, Naději i Rod. Nedaleko odtud, konkrétně u Chlumu u Třeboně lze navšívit rybník Hejtman, který je taktéž v povědomí mnoha lidí z celé naší země. Právě tento uvedený rybník byl opěvován Františkem Hrubínem i Karlem Matějem Čapkem. My jej neopěvujeme, nýbrž si vychutnáváme ten klid a pohodu, ševelící vítr v korunách nedalekých stromů, slunce odrážejíc své paprsky na vodní hladině a spousta kachen, která si vegetí kousek vedle nás. Prostě pohodička. Třeboň, tedy lázeňské město, což už mnoho lidí neví, jsme navštívili již v roce 2021 a tenkrát jsme se rozhodli obejít celý svět, tedy Svět. Jde o další z krásných míst a zdejších rybníků. Pokud by se někdo nechtěl vydat na dobře značenou turistickou naučnou stezku a že opravdu jsme tenkrát ani dnes nikoho nepotkali, přičemž do Třeboně pádí docela dost lidí, ale jen kouknout a pryč, její délka je cca 12 kilometrů, jde se krásně a v pohodě. Cestou se dozvídáme mnohé zajímavé o městě, stezce, nedalekých lázních, rybníce a životě nejen v něm, ale zároveň v okolí. O třebonštích kaprech, jejichž věhlas snad netřeba zmiňovat, zároveň památkách, které za návštěvu určitě stojí. Prostě tuhle trasu by si měl každý projít, neboť by mnohé zvěděl a bohat by byl pocitem, že obešel celý Svět. Největším tahákem a konkurencí chůze je parník, kterým celý Svět můžete obeplout a v podstatě mnohem rychleji. Vědomostí, které se nám dostalo, ale již nedozvíte. A taky se vyhnete Schwarzenberské hrobce s poletujícími havrany, kteří dodávají krásné stavbě dramatična, ale především Bistru U Světa nedaleko mola, kde dělají pokrmy jen a pouze z čerstvých ryb. Pánové, dámy, to, tamto a ono, tady ryby chutnají i těm, kteří je normálně nejedí a pokud chcete vědět, jak má chutnat čersvá ryba za normální peníze, oproti jiným gurmánským penězožroutům, tak jedině sem, do Bistra U Světa. Věřte nám...

Ale abychom nebyli jen u vody. Zavítali jsme do samotného centra Třeboně. První, co nám opět učarovalo, je všude čisto. I přes množství lidí, kteří přišli obdivovat několik veteránů na nádvoří zámku i v okolí není vidět jediný papírek na zemi. Výstavu jsme chytili náhodně a bylo se na co koukat. Ale i bez historických vozidel je mnohé k vidění. Zámek nabízí tři prohlídkové okruhy za poplatek, zámecký krásný park je přístupný gratis stejně, jako Komenského sady.

Nedaleká městská radnice nabízí výšlap na ochoz vyhlídkové věže, děti ocení zrcadlové bludiště a zejména muži návštěvu pivovaru Regent. Centrum je mimo provoz vozidel, tudíž klidné, čisté a pěkné. Taktéž prohlídka místního kláštera je jednoznačně považována za skvělý zážitek.

Co ovšem vřele doporučujeme pro odlehčení a opravdu tuto návštěvu uvítá každý, je ráj modelové železnice. Pod náměstím za průjezdem a kamenným mostkem je prodejna potravin, v jejímž 1. nadzemním podlaží se rozprostírá onen ráj. A že to neocení každý? Dovolíme si to rozporovat, neboť dětičky vláčky učarují ihned a dospěláci, pokud mají bystré oko, jsou co nevidět vtaženi do světa modelů také. Je tak k vidění dvůr Škopkových ze Slunce, seno, borci s bungee jumpingem, oběšenec, uprchlík před medvědem na stromě nebo člověk, coby potrava pro tygra. Ale je toho mnohem, mnohem více a zatímco dětičky tady okukují vláčkové skvosty, jakými jsou Hurvínek, Sergej, Brejlovec a mnoho dalších, dospěláci se pouštějí do jakési formy hry a hledají jednotlivé postavičky v zajímavých či filmových situacích a pozicích. Vstupné pár korun za to rozhodně stojí a opravdu jsme byli nejen unešeni, ale i velice pobaveni. Čas určený k prohlídce není nijak omezen, jen pozor, jak jsme se dozvěděli, otevřeno je jen v pátek odpoledne a sobotu dopoledne. Patrně to bude tím, že majitelé budou pracující a pak sobota bude závislá na otevíračce potravin v přízemí. Holt někdo na svém koníčku nemá potřebu úplně vydělávat, k radosti mu postačí smích a radost všech, kteří sem zavítají.

Takže, pokud do Třeboně a třeba i autobusovou linkou z Prahy, tak mimo jiné i na vláčky, opravdu to za vidění stojí. Proto neseďte doma a pojďte ven.