Oparno

Před sesuvem zeminy, jež zasypal rozestavěnou D8 u Dobkoviček, jsem o Oparnu nikdy neslyšel. Vlastně ani manželka si nemůže vzpomenout, a to je rodilá Ústečanda, že by někdy někdo vyprávěl o Oparnu. Vlastně všichni říkají Opárno, ale správně asi Oparno. Až ten pověstný sesuv, který mimo dálnici patrně navždy strhl jednu z nejdůležitějších tratí tady na severu v minulých stoletích, spoustě lidem vnuknul myšlenku se sem zajet podívat. Tím netvrdíme, že Oparenské údolí zde před tím nebylo, to tedy ne. Jen neštěstí, jež tuto trať potkalo, se stalo jakýmsi tahákem nás všech neznalých. Tak tedy do Oparna. Během roku je místo vláčku z Lovosic do Radejčína nasazován Českými drahami výlukový autobus, my však čekáme na duben. To totiž startuje turistická sezona a na trať Litoměřice – Lovosice – Oparno – Chotiměř vyráží vláček dopravce AŽD, ve kterém nám mímo pohodlí nabízejí i nápoje. Jen pozor, jízdenky zakoupené přes IDOS zde z nějakého důvodu neuznávají, pouze krajskou jízdenku Ústeckého kraje. Z Ústí tedy vyrážíme autem do Malých Žernosek, kam i v týdnu jezdí bus, vláček celotýdenně. Auto zahazujeme na jednom z mnoha parkovacích míst a pěšky se vydáváme do stanice Lovosice, zastávka. Celkem příjemná procházka, ani se nechce věřit, že jdeme do města zasaženého chemickým průmyslem. Zlí jazykové již město přejmenovali na "Babišovo". Železniční stanice už má svá nejlepší léta za sebou a dnes jsou podle všeho z nádražní budovy byty pro sociálně slabší, neřku-li ty nejslabší. Trať, na kterou se vydáváme, byla těžce postavena a zaražena do prudkých svahů a skalisek v 19. století. Vedla z Teplic až do Liberce a sloužila k přepravě uhlí tam a potřebného materiálu či výrobků zpět. Až novodobí soudruzi v roce 2013 udělali kdesi chybu a dnes, kousek za stanicí Dobkovičky, trať zmizela z povrchu zemského. Úsek v délce několika stovek metrů je nenávratně pryč a nikdo už ani nevěří, že by se tenhle kousek tak dlouhé a zajímavé trati (zbytek dodnes stojí) někdy opravil. On samotný úsek od Chotiměře za Dobkovičky okavidno prošel jakousi opravou před sesuvem, ale příroda na popud člověka udělala své a od Chotiměře je několik kilometrů patrné, jak se trať kroutí a vlní. Ale už to jede, už nasedáme. Kromě výletu za ony Dobkovičky, máme namířeno Oparenským údolím zpět do Malých Žernosek. Jako úplně první však od vláčku, ze stanice Oparno, míříme na nedalekou zříceninu hradu. Malý a na první pohled nepatrný hrádek sloužil několika rodům, je až neuvěřitelné, na kolik dílů si jej potomci jednoho z rodů rozdělili a dokázali ty své části užívat. Zakladatelem byl Smil z Vchynic se seděním na Oparně, jak sám užíval. Mnoho se událo, než v průběhu 16. století je hrad označen jako pustý. To a mnohem více se dozvíte právě tady, na hradě Oparno. My sestupujeme do údolí, kde se dá posedět v příjemném prostředí restaurace Černodolský mlýn. Mimochodem, těch mlýnů je tady hned několik, jen v tomto je restaurace. Přesný počet se dá zjistit krátkou a krásnou procházkou podél Milešovského potoka. Bohužel ve Mlýně neberou karty a nevybaveni tentokráte i hotovostí máme smůlu. Děti si zde užijí u výběhu koz. Neobčerstveni se vydáváme údolím již zmíněného potoka vstříc Malým Žernosekám. Velmi příjemná a malebná procházka, během které obdivujeme nejen jarní přírodu, ale především zaklesnutou trať do svahu nad námi. Cestou potkáváme několik lidí, tu a tam se s někým dáme do řeči a nasloucháme šumění potoka. Splávky a tůňky, které si zde sám vytváří, jsou místy obdivuhodné a svádí alespoň ke krátkému posezení. Na kraji obce Malé Žernoseky se zastavujeme na trošku delší dobu. Nápis Dědské hřiště nám zprvu neštimuje, na druhý pohled je nám vše jasné. Cvičební jednoduché prvky pro všechny od 12 let po malé úvaze zkoušíme a musíme konstatovat, že nejen my, ale jiní rodičové se nechávají strhnout a je to vážně moc prima na úplně malinkatou chvíli zapomenout na takové malichernosti, například jak budu vypadat, co si kdo pomyslí a podobně. No nádhera. Nakonec docházíme k autu krásně vyvětraní, protažení s poznatkem, co je vlastně to Oparenské údolí. Nepůjdete se ale raději podívat sami? Tak neseďte doma a pojďte ven...