Obložená mísa

I když se pro někoho jedná o naprosto jednoduchou záležitost, pro jiné může jít o složitý úkol. A ono to jednoduché opravdu není, neboť i amatér jako já musí zvážit, co mají strávníci rádi, jaká příloha se hodí více, zda bude oběd v poledne či se jdem hýbat a několik dalších důležitých věcí. Ale pojďme od základu. Je dobré si rozmyslet skládání jednotlivých potravin, salám se dá jen přehnout na půl, popřípadě na čtvrtky, nebo srolovat do ruličky. Poslední jmenovaný způsob moc rád nemám, neboť takovým způsobem nepřipravíte všechny druhy salámů. A jdeme k potravinám samotným. Asi nejzákladnější obložená mísa u nás je jednoduchá. Neměla by chybět šunka, doplněná některým ze suchých salámů. Nejraději mám herkules, při zájmu o pikantnější pak paprikáš. Úplně bych vynechal takové turisty a vysočiny, které nejsou tolik chuťově výrazné. Proložil bych to sýrem, eidamem či goudou na plátky, hermelínem na trojúhelníčky, přidal vařené vejce rozkrojené na půlky nebo měsíčky, k tomu uvařené párky a co by to bylo za obloženou mísu, kdyby nám chyběla na míse (máme-li malou mísu, udělám ještě jednu) zelenina. Rajčátka, ledový salát či čínské zelí, paprika a okurka. Z pečiva rád používám čerstvé rohlíky, bagetky nebo kaiserky. Krájený chléb má taky svoje kouzlo, ale já moc chlebový nejsem. Tak asi proto. Pro oko je dobré jak zeleninu, tak klidně i hlavní mísu lehce posypat provensálskými bylinkami. Samozřejmě chutím a představivosti se meze vůbec nekladou a je tak na každém, co by tam chtěl a nechtěl mít a proto šupky do toho. Svým blízkým i takovýmto počinem vykouzlíte úsměv na rtech a my vám všem přejeme hezký den a dobrou chuť.