Chebsko

Západ naší republiky, oblast vietnamské menšiny, jež se zde po revoluci usadila, místo činných sopek a několika zajímavých a krásných míst. Samotné město Cheb nabízí spoustu historie, soubor domů Špalíček, kde byl zavražděn Albrecht z Valdštejna, hrad z roku 1180 vystavěný v románském slohu císařem Friedrichem Barbarossou. Ale i chrám sv. Mikuláše a Alžběty nebo zbytky městských hradeb jsou jen některé z přístupných památek veřejnosti. Dříve tudy vedla významná kupecká cesta Via Regia, která mimo jiné vedla z Prahy přes Radošovský most (menu / KV - pan Mattoni). Město, jež do první světové války patřilo s celou oblastí Německu a i přes odpor obyvatel bylo přidruženo k Československu, je nemalým lákadlem k turistickým výletům. Dostupné je po dálnici 6 z Prahy autem, na kole odkudkoliv, ale i veřejnou dopravou. Jedním z cílů je i blízká vodní nádrž Jesenice, na jejímž břehu nabízí ubytování nespočet kempů. 

Jižně od města Cheb míříme na Železnou Hůrku. Sem se můžete vydat přes přehradu a skanzen Doubrava, nebo přes Palič a Hrozňatov, kde byl vězněn a umučen Hroznata z Ovence, zakladatel kláštera Premonstrátů v Teplé (menu/ KV - klášter Teplá ...). V malé nenápadné obci Mýtina necháváme auto a pěšky míříme k hranicím s Německem. Nejde nám o žádnou emigraci, těsně před státní hranicí nás poměrně krátká a dobře značená stezka vede k naší nejmladší sopce u nás. Tenhle benjamínek mezi našimi sopkami je starý přes 500 let, avšak poprvé jej popisuje až J. W. Gothe. Dokonce se uvádí, že se mimo jiné těžilo na Železné hůrce zlato a snad dodnes se v leckterém lávovém kameni dá nalézt. My žádné nenašli, zato jsme viděli mnoho vzácných rostlin, které zde rostou a o kterých se podrobnosti dozvíte z informačních tabulí. 

Pokud se z Chebu vydáte na druhou stranu, vlastně hned za kopcem vás přivítají Františkovy Lázně. Toto město získalo světový ohlas i přes ne zrovna dlouhou historii. Dal jej vybudovat císař František I na konci 18. století. Do té doby se voda, jejíž léčivé účinky znali pouze místní a celé Německo, vyváží k našim západním sousedům a prodává se do tamních lázní. Dokonce je vody tolik, že předčí veškerou zásobu vody tamní. Císař tomuto udělal přítrž a nyní promenády lázeňského města svou krásou připomínají Itálii, v létě zní živá hudba a místní restaurace vyzývají k posezení. Pokud se ocitnete na Národní třídě, v podchodu kavárny Royal mají vynikající zmrzlinu, skvělé porce a za dobrý peníz. Ve stínu pasáže pak můžete sledovat cvrkot města. Užijte si procházku nádherným městem, navštivte zrcadlové bludiště a ochutnejte zdejší prameny. Dámy, pozor ale na sochu sv. Františka. Traduje se, že pokud mu frantíka pohladíte, do roka dítě počnete. Pověra nepověra, má žena jej pohladila a výsledek? Žádný, přeci jen se zde léčí neplodnost, takže doteky byly jen na malíček jeho pravé nohy, co kdyby přeci jen pověra nelhala. Nejen mladší bude lákat k ochlazení nedaleký Aquapark. Kousek za Františkovými Lázněmi, cesta je opět velmi dobře značená, se nachází nejznámější rašeliniště u nás, přírodní rezervace SOOS. Jen pozor, vstupné nelze platit kartou. Několik set metrů dlouhá trasa vás provede napříč rašeliništěm, kde se vskutku dozvíte spoustu zajímavých věcí. Trošku nechápeme pejskaře, kteří své rádoby miláčky nechají běhat volně. V rezervaci plné vulkánů, bažin, propadajících se míst a horkých výduchů, vystavují psíky velkému nebezpečí. To si je doma rovnou strčte do trouby a zapněte ji. "Kdyby hloupost mohla nadnášet, tak vy létáte...". Určitě všudypřítomný závan síry musí pro jejich čumáky být labůžo. Tomu se prostě říká láska. Ale k jádru pudla. Vstupné je za hubičku, skvěle opékané lahodné klobásky v bufetu naproti vchodu také za pár korun a děti jistě ocení možnost svézt se mašinou na úzkorozchodné dráze, která vozí i dospělé samozřejmě. Jen tuto atrakci, i když jsme zde byli opakovaně, jsme nevyužili. Parkování před vstupem je zdarma.

Pokračujeme do Ašského výběžku. Město Aš jako takové neoplývá kulturním životem, nějakou dobu jsem tady žil a bylo mi dobře, ale turisticky zajímavé je spíše okolí, než samotné centrum. Můžete vyrazit na nejzápadnější bod naší země, což je zajisté skvělé místo s příjemnou procházkou (menu / nej kouty...), nebo jako my na vrch Háj. Parkoviště u volnočasových hřišť, jež vybízejí ke sportovnímu vyžití, je zdarma. Zdoláváme mírný kopeček a ocitáme se tváří v tvář kamenné rozhledně. I tady se neplatí za vstup nic, za to výhled je tady za milion. Pohled na lány, kopce i lesy na naší i německé straně, stejně tak na Ašsko je doslova k nezaplacení. 

Věříme, že i tady budete se svým výletem spokojeni a že nám dáte za pravdu. To ale nelze sedět doma, tak pojďte ven.