Slavkov a papoušci

Dovolená na Moravě, nutno říci krátká dovolená, protože taková je v podstatě každá. Manželka mne úkoluje, že chce vidět to a tamto, já ji ráno honím, abychom za denního světla vlastně všechno stihli. Takže tenhle Otrokárek smaragdový, moje manželka a Honíček léčivý, tedy já, pěkně na vinicemi opředené jižní Moravě. Protože jsme se ubytovali ve Slavkově u Brna, nemůžeme začít nikde jinde.

Město Slavkov ležící u jihomoravské metropole je znám zejména bitvou tří císařů. Velkolepou bitvu u Slavkova zde připomínají pomníky a popisky snad na každém kroku, v každé vesnici a městě. Jednoduše na řež, jež se zde všude kolem roku 1805 odehrála, nelze zapomenout. My jsme na pár míst připomínající tuhle, do dějin zapsanou bitvu, také vyrazili, co nás ale praštilo ihned do očí, bylo to čisto. Nejen v parcích, na chodnících a zastávkách, ale i okolo popelnic a odpadkových košů. Tady nikoho nenapadne hodit papír na zem a pokud sem přijede nějaký vidlák, který to zkusí, hned se někdo z místních do něj ostře opře a dotyčný raději vše napraví. Na vlastní oči jsme takový případ viděli a tak by to mělo být všude. Prostě nádherně uklizené město, brzy jsme však měli zjistit, že takto to vypadá od Brna dolu všude. Slavkov u Brna je galerií spojení moderny a staré zástavby. Různě tyto styly propojené, nebo jeden vedle druhého, ovšem tak sladěné a sehrané, jakoby k sobě vždy patřily. Něco takového jsme prostě nikdy neviděli. Jsme jako neználci na měsíci, jedním slovem krása.

Jedna známá mé manželky jí psala, že kdysi u Slavkova měla babičku a dědečka. Od těch, nebo možná s nimi, chodila pravidelně jakousi třešňovou alejí k Mohyle míru, která je od Slavkova nedaleko. Alej vedla z obce Ponětovice, která opravdu od Mohyly míru je téměř na dosah a tak i my, i když za využití přibližovadla motorového, míříme k onomu památníku. Pro nemající vozidlo jest útěchou, že sem několikrát denně zajíždí veřejná doprava. Od parkoviště je to jen kousek a vlastně už památník vidíme. Po krátké cestě je o začátku a průběhu bitvy, včetně map, napsáno snad vše. Uznáváme, že jde o velmi chytlavé a zajímavé čtení, obsah však nebudeme zveřejňovat čistě z vlastních důvodů. No, prostě jsme lakomci a o info se nechceme dělit. No a co? Krásné a tiché místo i přes to, že jsou zde lidé s dětmi. Zajímavostí ale je, a to si pro sebe nenecháme, takže to s tím lakomstvím nebude tak horké, že zde bojovaly armády tří císařů, ale čtyř národností. Češi, Němci, Francouzi a Rusové. Každý z národů zde má památný štít s uctěním padlých ve svém jazyce, ovšem zatímco první tři jmenované národy vzdávají hold všem padlým, Rusové jen a pouze padlým vlastním. Což dokazuje jejich zvlášní mentalitu od pradávna a s přihlédnutím k současnosti je patrné, že malou samolibostí nikdy netrpěli. Upřímně sám za sebe nevím, na co je zrovna tenhle národ tak hrdý. Vždyť co neukradli a násilím si nepodmanili, to nikdy neměli, ale to je z jiného soudku a tak jen doufám, že všichni odpovědní za zlo skončí stejně, jako ti vojáci v roce 1805 zde. Zpět k Mohyle míru, tohle místo za návštěvu a vidění fakt stojí, síla vzpomínky na bitvu je tak silná, že nás nenechá na tohle místo zapomenout. A zkusme někdy druhým odpustit, i když bude to stačit?

Chvilku jízdy autem od Slavkova, od Mohyly míru ještě míň, je obec Bošovice. Malá, nenápadná vesnička, která si žije svým životem a přesto zde nacházíme evropský unikát. Něco, co nikde jinde v Eropě nenajdeme. Papouščí Zoo. Parkování před vstupem zdarma, vstupné velmi lidové, ale té krásy. Na 100 různých papagájů, u některých druhů je možné si zakoupit mládě. Od Andulek po Ara, no jeden zobatý skvost vedle druhého a o každém z nich krátké, leč zajímavé povídání. V dětské Zoo jsou i králíci, morčata, kozy a i tady si zástupce nějakých těch chlupáčů můžete odkoupit. Oproti zverimexu máte jasnou výhodu, neboť kupujete přímo od chovatelů. U papoušků se dá posedět u kávy, pro děti je připraven prodej papouščích suvenýrů a docela nás překvapilo, jak je Zoo prostorná. Z ulice to vypadá na malý dvorek, ale nakonec se jednalo o pěkný areál, ve kterém nám oči přecházely nad krásou, kterou umí jen příroda zařídit a fakt jsme se zamilovali. Vážení, jestli nic jiného, tak tahle Zoo rozhodně za návštěvu stojí. Proto neseďte doma a pojďte ven, třeba právě do Bošovic nedaleko Slavkova u Brna.