Kynžvart, Kladská
Jak už to tak je na západě naší země zvykem, nebude výlet nikam jinam, než za lázeňstvím, prameny a historií. Zavítáme ale do míst, kam tolik turisté, oproti kolonádě, nezavítají a přes to všechno jde o místo krásné a zdravé.
Lázně Kynžvart, město na dráze Františka Josefa, jak se nazývala trať Plzeň - Cheb. Dávno před tím zde ale vedla kupecká stezka, nad níž vznikl hrad. Už o šedesát let později je ale prázdný, obývaný loupežníky a proto je na popud Karla IV. zbourán. Vždyť ale my na něj koukáme? To je tak, on se ten hrad o dalších pár let zase hodil a tak se znova postavil. Na pár století, neboť bylo normální se ubírat kupředu a jelikož hrad nebylo úplně už ono, postavil se dole, pod již stojícím městem, zámek A hrad pustl. Ve městě a v okolí se rýžovalo zlato, těžilo stříbro a další. Jenže zlatou horečku šlechta vyléčila rozehnáním a zákazem rýžování a tak se z Kynžvartu nestalo typicky hornické město, jakým je například Jáchymov. Kynžvart, dnes jedno z mála měst, užívající v názvu svůj význam, tedy Lázně Kynžvart, zažívá růst v 19. století. Už v roce 1863 zde Richard Metternich, vlastník zámku a významný český politik, využívá vyvěrajících pramenů a nechává zde postavit první lázně. Samozřejmě první pramen dostává jméno po zakladateli a dnes tak můžeme pramen Richard, společně s dalšími, ve městě a přilehlých parcích ochutnat. A právě ona zmíněná železnice dopřává městu k dalšímu růstu, vzniká pila, ze které se po železnici odváží dřevo, sklárna a stáčírna minerálních vod. Dnes do města zajíždí také autobus. Procházka parkem, i když trošičku do kopce, je velmi příjemná a též k zámku to není nijak daleko. Avšak parkoviště zdarma bezprostředně u zámku bude lákat motoristy spíše nechat auto tam. Vstupné je v mezích a interiéry, doba prohlídky a nakonec také velmi poutavý výklad za nějakou tu korunu rozhodně stál.
Jen o pár kilometrů od Lázní Kynžvart se v lesích s krásnou přírodou, nachází obec Kladská. Původně lovecká osada dnes vybízí k posezení v některé z restaurací. Hlavním tahákem ale jednoznačně bude přírodní rašeliniště, které si lze po visutém dřevěném chodníku celé projít. Kromě vzácných rostlin zde žije několik unikátních živočichů, mezi něž patří tetřev, tetřívek a další. Rozhodně se vyplatí nenáročnou stezku, která je navíc zcela zdarma, projít. A stejně tak bychom neměli vypustit smraďocha. Nemyslete si o nás nic špatného. Smraďoch je jedno z nejstarších rašelinišť v blízkosti Kladské, kam také míříme. Víme přesně odkud má své jméno. Sirnatý zápach je cítit docela daleko, přesto jde o jeden z nejkrásnějších přírodních biotopů. Ani toto místo bychom neměli vynechat.
Výlet se nám opět jednoznačně líbil. Pojďme nesedět doma a jít ven, krásy naší přírody za to stojí.