Bechyně
Malebné městečko, do kterého jsme zavítali opakovaně. Ovšem pouze na jednodenní výlety, tudíž o ubytování ve městě toho mnoho nevíme. Ale možností jsme viděli hned několik.
Hned jako první je potřeba uvést, že se jedná o lázeňské město, a proto lázeňský či víkendový pobyt se vysloveně nabízí. Mezi hlavní procedury patří vodoléčba a rašelinové zábaly. No, my se možná večer zabalíme do deky, ale...
Nejen lázněmi je město Bechyně známo.
Dostupné je jak na kole, autem, autobusem tak i vlakem. A vlak je zde podstatný, neboť do Bechyně začal jezdit úplně první elektrický vlak. A nemohl za to nikdo jiný než František Křižík. Tento vynálezce má ve městě také vztyčenou sochu. Ještě že si nebrali příklad v Dačicích, neboť by místo Křižíka stál elektrický sloup.
A u vlaku ještě zůstaneme. Dostaneme-li se totiž na bechyňskou Duhu, ocitneme se na světovém unikátu. Tento most, který je kulturní památkou, není jediným na světě, ale nejspíš jediným u nás, kde se silniční a železniční doprava potkává na jednom mostě. Dokonce řidiči, pokud si z vlaku těsně vedle vozidla neupustí do kalhot, musí dát vlaku přednost. Ten, sice pomalu, leč přeci, se plouží po kolejích v silnici a je to velmi zajímavý pohled.
Ale ne, nepřijeli jsme okukovat vláčky. Ve městě stojí za prohlídku zámek s volně přístupnými voliérami ptactva v zámecké zahradě. Do samotného zámku však čučet nejdeme. Soukromý vlastník z něj udělal resort a tak, máte-li pár tisícovek a hodláte si je náležitě užít, je bechyňský zámek jednou z variant.
O kousek dál nahlížíme do Městského muzea, kostela sv. Matěje, kde stoupáme na ochoz a výhled je nádherný. Vítr si pohrává s manželčinými vlasy a sledujeme město a jeho okolí. Za chvíli sestupujeme zpět na náměstí, kde mimochodem hodina parkování, milý motoristo, vyjde na celých 5 korun.
Na protilehlém konci náměstí mlčky koukáme na památník mistra Jana Husa a o ulici dál na nás čeká opravený Františkánský klášter. Nabízí komentovanou prohlídku a je opravdu na co koukat a co poslouchat. Viděli a slyšeli jsme v Bechyni mnohé a vážně jsme se nenudili. Rozhodně jsme ale neviděli vše.
Například muzeum turistiky nebo dokonce mezinárodní muzeum keramiky našim očím uniklo. Nakonec jsme vše završili procházkou po svazích protékající řeky, nad kterou je mnoho vyhlídek, včetně Náprstkovy. Ani tady jsme nelitovali, protože Bechyně a její přilehlé okolí je opravdu krásné. Prosím vás, pro všechny přesvědčené, že Bechyní protéká Vltava...
...ano, je to úplně blbě, tady protéká Lužnice.
Občerstvení:
Na náměstí jsme si vybrali a usadili se do restaurace Panská. Napoprvé jsme zkusili z denního menu kachničku se zelím a domácími knedlíky a za velmi rozumnou cenu jsme dostali velikou porci. Jídlo bylo velice chutné, maso se rozpadalo na jazyku, zelí jemně kořeněné a knedlíky, no co dodat.
Při druhé návštěvě bylo menu podstatně užší, přesto jsme si vybrali gnocchi se špenátem a jak jinak tady na jihu, než rybu. Nad candátem i špenátem se oba rozplýváme a kvitujeme, že cenová hladina zůstala stále stejná, rozumná.
Výlet do Bechyně, ať jednodenní nebo několikadenní, jednoznačně schvalujeme, prostě neseďte doma a pojďte ven.
(naposledy navštíveno 09/2021)
