Blatná

Název města je odvozen od "blata", která jsou zde již v 6. století. Ale nenechme se zmást, zmínka o městě je až ze století 13-tého.

Malebné městečko s opraveným centrem. Dostanete se sem autobusem i vlakem, a to hned z několika směrů. Pro motoristy je zde několik parkovišť, od těch zdarma dále od centra až po zpoplatněná. A cyklisty sem přivede několik cyklostezek.

Hlavním tahákem bude bezesporu zámek.

Ten je v soukromých rukách, a tak jako jinde, i zde se pořádají svatby, večírky a další akce. Patří rodu Hilprantů, jež se zasloužili o rozkvět zámku i města a ačkoliv byl v roce 1948 zestátněn, po revoluci jim byl opět navrácen. O tom, co se zde dělo před válkou a po ní, si můžete vyslechnout na prohlídce zámku, respektive na jednom ze čtyř prohlídkových okruhů, včetně toho dětského. My jsme využili vánoční prohlídku a musíme říct, že výklad je poněkud strožší. Nekonaly se zde žádné bitvy ani převraty, rody se zde nestřídali, a tak je povídání o rodu a jejich histrorii okořeněno pouze vtipem příjemné průvodkyně. Cena za nejzajímavější prohlídkový okruh 280 kaček (rok 2025) nám proto přijde spíše taháním peněz z kapes návštěvníků, než odpovídající vstupné. Ale jde samozřejmě o náš subjektivní pocit a necháme tak na každém, nechť si ohodnotí.

Na straně druhé, šlechta musí vybírat daně a služebnictvo něco stojí. No stojí, tady jich většina spíše sedí...

K zámku patří rovněž park a obora v jednom. Ale i tady si připravte peníze na vstup. Rovných 50 korun vás bude stát procházka po rozsáhlém zámeckém parku a my, pozor, stále v období vánoc a při pořádání adventního trhu, jsme viděli pouze davy turistů. I když někteří z nich se chovala hůř, než sama divoká zvěř, takže za "pade" vlastně dobrý.

Nedaleko zámku stojí kostel Nanebevzetí Panny Marie na straně jedné, na straně druhé pak místní pivovar. Zatímco do kostela lze nakouknout, o možnosti nakouknout do zámeckého pivovaru a lihovaru nevidíme ani zmínku.

Co nás zprvu překvapilo, bylo jakési muzeum úzkokolejné dráhy. Ta totiž, podle všeho, tudy nikdy nevedla. Dovnitř se nedostáváme (stále je advent). Jde o soukromou sbírku úkorozchodných vozidel (teda vidíme, možná dvě), která se veřejnosti otevírá při konání kulturních akcí (dnes teda ne, adventní trhy asi nejsou natolik kulturní). Vidíme rovněž několik metrů železnice a tak se pravděpodobně dá kousek svézt. To nám potvrzuje i FB profil místního nadšence.

Nocleh žádný nevyužíváme, ale možností je hned několik. Ani restauraci tentokráte nevyužíváme, neboť na trzích neodoláme opečeným klobásám místního uzenáře a děláme dobře.

Odjíždíme se smíšenými pocity. Je možné, že jsme neviděli vše, ale bylo toho na jeden den až dost. I přesto můžeme říci, že za návštěvu stojí.

Proto neseďme doma a pojďme ven

(naposledy navštíveno 12/2025)