Boží Dar

Krušné hory vybízejí k mnoha výletům, na jeden z nich se dnes vydáme.

Město Boží Dar je nejvýše položeným městem v Česku, nebo mělo by být. Železnice sem žádná nevede, ovšem autobusových linek sem jezdí hned několik, regionálních i dálkových z Prahy, například. K několika cyklostezkám, vedoucích po vrcholcích hor, jsou pro motoristy připravena dvě veliká záchytná parkoviště. Poplatek 200 korun / vozidlo / den se obejít nedá, pokud by nad tím někdo přemýšlel, neboť v celém městě platí přísný zákaz parkování. Výjimku tvoří ubytovaní v mnoha hotelech a penzionech.

Na Božím Daru má své sídlo, což by mělo býti velikým lákadlem, Ježíšek. Má tady svou poštu, ke které se ještě vrátíme, ale především svou naučnou stezku. Na ní děti s rodiči plní různé úkoly, především se zde seznamují s pomocníky samotného Ježíška. Trasa je dlouhá 13 km, lze si ji zkrátit na 6 km (absolvoval jsem 3x s dětmi v různém věku a pokaždé celý okruh zvládly lépe, než já). Terén není nijak krkolomný, trasa dobře značená a je lemována několika herními prvky a lavičkami s vyřezávanými pohádkovými postavičkami. Cestu si na jejím samotném konci lze o kousek prodloužit přes místní rašeliniště.

Za návštěvou jednoho z nejstarších našich rašelinišť však nemusíte nutně běhat za Ježíškem. Samotný okruh tímto kouskem přírody měří cca 2 km a jde o podivné místo. Nedoporučuje se sem výlet za tmy, nejenže není místo osvětleno, ale je opředeno spoustou legend, kdy některé nahání doslova husí kůži.

Začátek a konec obou tras je u infocentra, ve kterém najdeme i onu Ježíškovu poštu. Tady si děti za splněné úkoly vyzvedávají odměny a zároveň zde lze napsat pohled svým blízkým. Pokud jej tu necháte, přijde dotyčnému před Vánoci s razítkem a pozdravem od Ježíška.

Nacházíme zde rovněž vlastivědné muzeum. Menší, přesto velmi pěkné a vstupné zdarma.

Po červené se okolo parkovišť vydáváme do mírného kopce k vrchu Klínovec. Jde o třetí nejvyšší vrchol v ČR. Cestou míjíme jakousi plechovou boudu, nazvanou Božídarská vyhlídka. Název je přesný, jelikož kromě uvedeného městečka v názvu a jeho nejbližšího okolí, nevidíte nic jiného.

Na Klínovec se lze dostat autem, v létě na kole, v zimě na lyžích a v neposlední řadě lanovkami z Jáchymova či Loučné, které jsou v provozu celoročně. Důvodem je několik sjezdových tratí jak pro lyžaře, tak v létě pro cyklotrialisty. Na samotném Klínovci stojí kdysi slavný hotel s restaurací, dnes již chátrající vzpomínka. Co je turistům otevřeno, je vyhlídková věž, respektive rozhledna. Vstupné 25 kaček je naprosto za hubičku a výhledy jsou k nezaplacení. Kdysi mi tatínek říkal, že jsou odtud vidět Tatry. A měl pravdu, chce to jen bystrý zrak a trpělivost. Tu a tam nějaká Tatra dole v Jáchymově opravdu projede...

Občerstvení.

Možností je hned několik. My jsme vyzkoušeli Krmelec. To je menší boudička na Ježíškově cestě. Zpočátku příbytek ježibaby se proměnil, hlavně díky interiéru a přístupu majitelů, v návštěvu u babičky. Káva, čaj, domácí koláče nebo vynikající klobásky, to vše tam za ceny vskutku lidové, mají.

Na pozdní oběd jsme se vydali pod Klínovec po žluté, do Loučné pod Klínovcem. Manželský pár zde provozuje restauraci s penzionem. Restaurace U Janičky nabízí 30 míst a domácí, čerstvou kuchyni, cena jídel nad 200,-, ale z porcí jsme si sedli doslova na prd**. Telecí řízek přes celý talíř. Guláš s osmi, no masakr. A chuťově skvělé.

A ubytování?

Ano, i zde (penzion U Janičky, Loučná) se lze ubytovat v jednom z několika pokojů. Ty jsou v patře nad restaurací a vedou k nim příkré schody. Vlastní sociální zařízení je na každém pokoji, ale nečekejte zde žádné další vybavení. Lednice, konvice, nic takového na pokojích není. Prostě malý, rodinný penzionek, kde se dobře najíte, umyjete, vyspíte a šupky zase dál. Cena za osobu a noc, včetně snídaně 950 korun.

Neseďte doma a pojďte ven

(naposledy navštíveno 01/2026)