fb Šebíčci Na-cestách

Stříbro

Hornické město severně od Plzně, do kterého se lze dostat po železnici, regionálními autobusy, po některé z cyklostezek, anebo vlastním autem. To lze zaparkovat na jednom z několika parkovišť, některá jsou zdarma, jiná zpoplatněna od 20 – 50 Kč/hod.

Parkujeme zdarma u autobusového nádraží a vydáváme se pěšky do centra města. Ani ne za 10 minut stojíme na opraveném náměstí s minimem zeleně. 

Dominantou je bezesporu historická budova radnice. Okouknout ji lze pouze zvenčí. Naproti ní stojí v rohu bývalý minoritský klášter s krásnou a volně přístupnou zahradou. Sídlí v něm Městské muzeum, kde využíváme prohlídku bez průvodce, za vstupné 100 Kč. Dvě patra muzea nabízejí několik expozic, jednu krásnější než druhou. Zaujala nás památka na Clydea F. Kessena. Jedná se o amerického vojáka, jenž byl součástí osvobozující armády na konci války. Při osvobozování procházela americká armáda k Plzni právě Stříbrem a zaznamenala zde ztrátu jednoho vozidla, 17 vojáků bylo raněných a jeden zabit. A proč tedy onen Kessen? Ne, to není ten mrtvý. Kessen tady vyvedl něco jiného, k tomu se však ještě dostaneme.

Vedle kláštera s muzeem kdysi stával kostel sv. Máří Magdaleny, dnes však můžeme okouknout jen jeho zříceninu. Smutný to pohled.

Z náměstí se za ZUŠkou vydáváme po červené, popřípadě žluté. Jenom pozor, stezka vede portálem bývalého městského domu a turistická značka je až za ním, tedy lehce přehlédnutelná. Sestupujeme okolo bývalého pivovaru (taky ruina), krásným parkem k říčce Mže.

Za červenou lávkou, což je také místní pojem, se nachází Hornický skanzen. Návštěvu je potřeba si předem domluvit na telefonu 606 634 220 nebo 739 242 700. Co tady člověk získá za vstupné 150 kaček? Jednak komentovanou prohlídku o délce více jak 75 minut místními štolami, přehlídku výbušnin, práce horníků, těžebního materiálu i pomůcek. Prohlídka nám dává na mnoha místech možnost posoudit práci horníků ve středověku i nedaleké minulosti. Zatopená čtyři patra pod námi, do kterých na několika místech skrze křišťálově čistou vodu, máme možnost nahlédnout, nás až děsí. 200 metrů hloubky, kde zůstaly zatopené veškeré stroje a technika, jsou nepředstavitelné. Výklad je více než poutavý a zaujme i děti. Tento skanzen, oproti jiným hornickým muzeím, nabízí opravdu hodně, s lidskou přidanou hodnotou a hornický vláček zde rozhodně nechybí. Jen pozor, bundy a mikiny s sebou, celoročně je v podzemí pouhých 7 °C. A opravdu tam strávíte přes hodinu. Navíc se nejde tam a zpět, ale projdete velký okruh štolami. A co se tady kutalo? Stříbro? Trošku, ve středověku, ale na název města to stačilo. Ale jinak na stříbro zapomeňte, to budete valit zraky...

V okolí skanzenu se nachází i několik vojenských řopíků. My se vydáváme zpět přes červenou lávku a míříme proti proudu řeky okolo čističky odpadních vod, kde kdysi dávno stával Koubkův mlýn. Jediným pozůstatkem je Koubkova branka. Ještě o kousek dále stojí starý kamenný most, třetí nejstarší zachovaný most u nás. Mostecká věž s bránou je jednou z mála dodnes stojících mimo Prahu. A všímavý turista si na klenbě brány všimne nápisu bílou barvou Clearance 12´7", což je výškový údaj pro průjezd vozidel americké armády. A tento údaj zde nezapsal nikdo jiný než právě již zmíněný vojín Kessen (zajímavá zásluha).

Výlet na jeden den více než krásný a poutavý.

A kde se najíst?

U starého kamenného mostu, který je kousek pod náměstím, jsme vyzkoušeli restauraci U Branky. Jde o budovu bývalé školy a dnes se v ní nachází, kromě restaurace, také hotel. Denní menu nabízí tři polévky a dvě jídla. Stálý jídelní lístek pak velký výběr masových jídel, salátů a dezertů. Ceny hlavních jídel od 150 Kč, k tomu točená Kofola, Gambrinus, Kozel nebo Plzeň. Porce dostatečné, chuťově výborné. Připočteme-li milou obsluhu, jde o dobré místo k posezení a občerstvení. Pro motoristy malá pomůcka, hned vedle restaurace vede hlavní silnice do Plzně, a proto zde nechybí parkoviště. Zahrádka restaurace veliká, s obsluhou, možná platba kartou a pro děti herní prvky.

Město Stříbro, zejména pak Hornický skanzen, nás více než mile překvapilo. Co si budeme, prostě nám tady spadla brada a vypadly oči z důlků.

Proto neseďte doma a pojďte ven, a kdybyste u skanzenu našli bílou kuličku s modrou čočkou, dejte vědět, postrádám pravé oko 😀