Vyšebrodsko

Naše putování po Vyšebrodsku zahajujeme v Rožmberku nad Vltavou.

Vlak zde vůbec nehledejte, ačkoliv město železniční stanici má, jenže několik kilometrů jižně od města. Ani početnou autobusovou dopravu bych neočekával, pouze několik regionálních linek. Ani motoristé nemají úplně vyhráno, neboť opravdu málo míst, co maličké centrum nabízí, není zrovna přepych. Když už nějaké místo najdete, tak si připravte rovnou stokorunu za celý den.

Jednoznačnou dominantou je z dálky viditelný krásný hrad. Od parkoviště k němu vede příkrá, leč krátká asfaltová cesta, zakončená několika schody. Hrad je krásný a nabízí dva základní a dva doplňkové okruhy. Vstupné na hlavní 220 korun je stejné, jako jinde. Za tuto cenu se však během prohlídky dozvídáme mnohé a procházíme téměř celý hrad, což je velmi příjemné. Hrad je v podstatě muzeem francouzského rodu (jako jediný v Evropě) již od roku 1845 a v tomto duchu je prohlídka po celou dobu vedena. Ta trvá něco malinko přes hodinu.

V okolí je hned několik obor, včetně výběhu bizonů a čumenda je zdarma.

Na hradě není žádná restaurace, zato v podhradí jich najdete, co hrdlo ráčí. My tentokráte nezkoušíme ani jednu, protože...

... míříme do Vyššího Brodu. Tady je to s autobusy podobné, leč vláček zastavuje přímo pod velkým parkovištěm pro motoristy (sazba 30,-/hod., nebo 140,-/den) Ale nezapomínejme na cyklisty, kteří zde můžou drandit po mnoha cyklostezkách. A co ve Vyšším Brodě?

Klášter, ve kterém stále žijí mniši. Tento cisterciácký klášter s kostelem Nanebevzetí Panny Marie a přilehlou kaplí sv. Anny je opravdu pozoruhodné místo. Významný je především pro Závišův kříž, jež je klenot nevyčíslitelné hodnoty, a tak láká poměrně dost turistů. Slovo davy bych ale přeci jen nepoužil, protože je Vyšebrodsko přeci jen trošku z ruky. Klášter, jak bylo již zmíněno, je stále obýván zástupci řádu a setkání s nimi, kterého se nám dostalo, považujeme za velmi silný zážitek. Do kláštera se lze dostat bez průvodce či s ním, pokaždé jde o jiné prostory, do kterých se dostanete. Na straně druhé, právě pro zachování alespoň nějakého klidu místním cisterciákům, není možné se dostat do všech místností.

Jenže jdeme pozdě a na prohlídku se tak nedostáváme. Využíváme tedy čumendu kostela zdarma, který je velice krásně a bohatě vyzdoben. Máme zakázáno fotografovat. Okolní budovy ovšem, ačkoliv je snaha o opravu zjevná, spíše podléhají zubu času, který se tvrdě a nekompromisně do nich zakusuje. Okolí tak působí trošku děsivě.

Nedaleko kláštera pak lze navštívit poštovní muzeum.

A teď, jsme tady celý den, kde se dobře najíst?

Ani ve Vyšším Brodě to nezkoušíme, na doporučení se přesouváme o několik málo kilometrů jižně, do obce Studánky. V restauraci U kaple, která z venku nevypadá zrovna v nejlepší kondici, jste však v jiném světě. Krásný a čistý interiér, milá a pohodová obsluha, která si váží českých i zahraničních návštěvníků stejně. V nabídce typická česká kuchyně, a tak kachna, plněné domácí knedlíky uzeným nebo plněné kuřecí prso šunkou a nivou, jsou stálicemi jídelního lístku. Ale vybere si opravdu každý, v nabídce i bezmasé saláty a další. Porce jsou dostatečné a jídlu není co vytknout. Za naší návštěvy bylo poměrně plno, a proto bych zvážil možnost rezervace předem. Malým mínusem je, že platby jsou možné pouze v hotovosti a je tak potřeba s tím počítat. Ceny jídel v normální hladině, od 150 korun výše, prostě klasika.

A nedaleký nejjižnější bod by možná stál za pokoření, co myslíte? My jej zdolali...

Tak neseďte doma a pojďte ven

(navštíveno 10/2024)