Mariánské Lázně

Město dostupné vlakem z téměř celé republiky, autobusy regionálního charakteru, vlastním vozem nebo na kole po několika cyklostezkách. Asi netřeba představovat tyhle světové lázně, ale jaká je realita pro českého turistu?

Tahle osada, kterou mniši řádu premonstrátů z Teplé založili jen proto, že horký pramen měl projímavé účinky a dalo se na tom dobře vydělat, se díky Marušce Terezii proměnila v město. A po kom se asi jmenuje? Po ní? No to určitě, město se jmenuje po obrázku panenky Marie, který si u toho projímavého pramene mniši pověsili. Odtud Mariin pramen a Mariánské Lázně.

Pojďme začít u největšího taháku a tím je zpívající fontána. Navštívili jsme ji před rekonstrukcí i po. Ta proběhla v letech 2024 až 2025 a zásadní změna je ta, že k hraným skladbám, které se obměnily, přibyly i slova. Takže božský Kája a jeho hlas se nese kolonádou při skladbě "Být stále mlád", ale i další. Vůbec první skladbu pro fontánu napsal Petr Hapka, což málokdo ví. Kolonáda pěkná, u fontány vždy davy lidí a skladby se střídají dle přesného rozpisu, který je zde návštěvníkům k dispozici. Přijďte včas...

K několika pramenům, které můžete ochutnat (vzpomeňme jejich účinky), stojí za návštěvu Městské muzeum. Mimo jiné se věnuje známým návštěvníkům, mezi které patřil Masaryk, Antonín Dvořák, Frederik Chopin anebo Goethe. Zrovna on se zde ve svých sedmdesáti zamiloval do mladé Ulriky von Lewetzov. Ještě chudince není ani dvacet a on ji žádá o ruku, marně. Jeho bolest je zachycena v Mariolázeňské elegii (té moc nerozumíme) a poté umírá. Návštěvníků však byla logicky celá řada.

Ve městě je několik překrásných kostelů, většina z nich je veřejnosti přístupná. Do několika z nich hážeme očkem, ale to bychom psali jen o nich. Na hlavní třídě je zrcadlové bludiště, kde za vstupné 90,- zažije legraci celá rodina. My jsme sami a i tak je to pr***

Nad kolonádou je jediná lanovka v Mariánkách. V zimě jde o lyžařské středisko, v létě vás na vrchol vyvezou i s kolem. Obsluha spodní stanice je velmi vstřícná a vtipná. Platíme za osobu 190,-, což je dost na to, že jedeme sotva pár minut. Jenže to, co je tady, není nikde jinde. Jedná se o nejstarší kabinovou lanovku v Čechách s pulzním provozem a víte, jak se cítí kuře ve vajíčku? Tady to pochopíte rychle. Žádné dveře, prostě se celá kabina okolo vás zavře a hotovo 😀

Tahle kráska vás za ten majlant vyveze (autobus MHD č. 13 za dvacku) na Zádubskou výšinu. Nejen, že je tam sochařský pohádkový ráj, ale nacházíme zde park Boheminium. Vstupné je rovněž 190,- za dospělou osobu, tady nás to ale vůbec nekrká. Přes 70 zmenšenin českých památek a vězte, že nejen zámků a hradů. Navíc přibyla i mini farma s kozami a další domácí havětí, takže i dětičky si tady užijí své. Jsme tady už potřetí a zase čumíme na nové přírůstky, jako Trautenberk na Krakonoše. Celý park je krásně čistý a upravený, no jednoznačně tady to za ty prachy fakt stojí.

Odtud se můžete vydat po modré a následně po červené zpět ke spodní stanici lanovky, kdy po cestě budete míjet rozhlednu Kamzík. Ta je v soukromém vlastnictví a přístup zapovězen. Tudíž jen ta procházka. My jdeme na druhou stranu. Kousek pod parkem je Obůrka Hvozd. Hladíme si zde daňky, sledujeme jejich stádo i s prckama a je nám fajn. Pokračujeme dále po modré, směrem dolů. Cesta je dobře značena a za nedlouho stojíme u jiné, kamenné rozhledny, která je grátis a otevřená nonstop.

Hamelika nabízí částečný výhled na město. Částečný proto, že určitou část zakryly vzrostlé smrky. Sto schodů levotočivého schodiště nám nedělá vůbec žádný problém. Po chvíli už scházíme a vystupujeme z lesa kousek pod spodní stanicí lanovky, přímo naproti kolonádě.

Ve městě i v okolí je několik turistických tras pro pěší i cyklisty a zároveň dostatek posezení. Všude se lze dostat místní MHD, linkové vedení dává smysl a trolejbusy navazují především na vlaky. Jednotlivé jízdné stojí 20,-, jen je potřeba mít drobné. Motoristé pozor, do části města je vjezd pouze na povolení. Parkování je zde za 20,- na hodinu, ale lze navolit časové rozmezí libovolně. My jsme si navolili jednu hodinu a třicet pět minut za 32,-, což je za nás super.

Kde hlavu složit?

Mariánské Lázně nabízejí několik hotelů, penzionů a dalších ubytovacích zařízení. Poprvé jsme využili hotel Krakonoš na horním konci lanovky. Parkování na soukromém parkovišti hotelu nás vyšlo na 140,- za celou dobu pobytu a 2100,- za noc pro dvě osoby, včetně poplatku městu. V ceně byla snídaně v podobě švédských stolů a bazén k dispozici kdykoliv. Za příplatek pak nabízí další služby, jako solnou jeskyni, balneo... Pravidelnými hosty jsou Sabina Laurinová (s tou jsme se potkali), Pavel Zedníček, Josef Dvořák a další české osobnosti. A cyklisté nebojte se, mají tady uzamykatelnou kočárkárnu, vlastně kolárnu.

Hotel Ferdinand je oproti tomu mimo lázeňskou oblast. Nachází se v městské části Úšovice, skryt mezi paneláky. Parkoviště nemá vlastní hlídané, nýbrž sdílené s místními obyvateli. Personál tvoří především důchodci, leč celý hotel je čistý, uklizený a krásný. Pobyt na dvě noci nás vyšel na 5.500,- pro dva. V ceně je snídaně každý den, tříchodová večeře dle vlastního výběru z pěti jídel, lávové nahřátí a masáž zad a solná jeskyně po dobu jedné hodiny pro každého. Pití k večeři si ovšem hradíme sami. Jídlo je taková závodka, žádné gastro šou nečekejte, v podání bábiny, která vám donese omáčku s masem a kopečkem rýže hned vedle několika hranolek, je spíše sranda. Paní vedoucí je ale sympatická a velmi příjemná mladá paní, která byznys nestaví na gastro pornu, ale čistotě, klidu lokality a kvalitě ubytování a služeb. V nabídce je několik druhů masáží, sauny a balneo. Klasický bazén zde nečekejte. Snídaně formou švédských stolů v komornějším provedení.

Kde se najíst?

Kromě možnosti stravy v hotelu Krakonoš (pro ubytované), je nám nabízena restaurace Villa Dino. Ovšem recenze i informace místních nás spíše odrazují. Nejdeme tam, a tak je nebudeme hodnotit.

Česká hospůdka je naopak všemi doporučována. Nachází se v samotném centru a nabízí českou kuchyni a točenou Plzeň, vinaři zde ocení moravská vína. V nabídce jsou ryby, řízky a klasika, jako svíčková nebo jelení guláš. Samozřejmě je toho mnohem více a rovněž saláty jsme v nabídce našli. Jídla chuťově výborná, cena startuje na 240,- za porci, což na centrum lázeňského města je super. Prostředí i personál velice příjemný, jen je nutné počítat s velikým zájmem jak ze strany čechů, tak zahraničních turistů a je tak mnohem lepší si zajistit rezervaci (tady 720 121 500).

Pokud máte možnost vyjet kousek za Mariánky, jednoznačně nezklame a za návštěvu a posezení stojí, pivovar Chodovar v nedaleké Chodové Plané. Nabízí rovnou dvě restaurace, a to Ve skále a Starou sladovnu.

Restaurace Ve skále je unikát a nachází se opravdu ve vytesaných prostorách ve skále. Ty dříve sloužily jako pivovarské sklepy, dokonce ještě dnes se zde místnost s pivními tanky nachází. Obsluha je příjemná, česká kuchyně skvělá a ceny jídel okolo 200,- jsou průměr. Pozor, kapacita je omezená, a protože je místo i kuchyně široko daleko vyhlášená, je lepší míti rezervaci.

Stará sladovna naopak nabízí míst dostatek, i tak máme v hlavní sezóně problém si sednout. Kuchyně je stejná, jako Ve skále, vynikající místní pivo na čepu, hned v několika verzích. Obsluha je zde rychlá a velice příjemná, u obou restaurací parkování pro motoristy i zájezdové autobusy zdarma.

Mariánské Lázně a jejich okolí za návštěvu opravdu stojí a na jeden den je toho až příliš. Proto neseďte doma a pojďte ven. 

 (naposledy navštíveno 9/2026)