Za dobrotu

Čekám na jihlavském autobusovém nádraží na odjezd poledního spoje do Ledče nad Sázavou, vedoucí přes Větrný Jeníkov a Humpolec. Cestující jsou již od 11:50 nastoupeni, a tak koukám a rozhlížím se bezmyšlenkovitě po nástupišti. Odjíždím z 9 a mojí pozornosti neunikl ani autobus vedle, na stanovišti 8. Stanoviště jsou zde řešena šikmým stáním, tedy mám nástupiště částečně zakryto právě vedle stojícím autobusem.

11:59 startuji a okamžitě zapínám klimatizaci pro udržení příjemné teploty pro cestující.

12:00 zavírám dveře, aby nebyl snížen účinek klimatizace, ale stále stojím na nástupišti pro případné opozdilce.

12:02 zapínám výstražné blinkry, 2x houknu a couvám od nástupiště.

12:03 jsem vyjetý do jízdního pruhu a už už se rozjíždím, když tu náhle bouchání na přední dveře. Rozohněný důchodce, v košili a kraťasech, s khaki ponožkami v sandálech. "Asi jsem mu přejel psa, nebo co", usuzuji při pohledu na běsnícího starce.

Zastavuji a otevírám dveře. Výskokem hodným atleta vyskakuje do autobusu a už na mě ten fešák huláká: "Krasoňov, senior".

"Jako dobrý den a nemáte zač", hovořím klidně.

Cože?, huláká fešný stařec.

"Pozdravit a poděkovat je slušnost, ale to byste ve svém věku měl znát, pane", odpovídám stále klidně.

"Jako za co?", stále zvýšeným hlasem reaguje senior.

"Tak třeba za to, že Vás tady nenechám a umožním Vám nástup mimo nástupní plochu. Minimálně tím riskuji průšvih při Vašem zranění, přivozeném při nástupu mimo zastávku", snažím se mu vysvětlit úplně jasnou situaci. Dokonce se sám podivuji, že se vůbec ptá. Jenže, dokud doposud střílel, nyní jsem odjistil granát.

Výhružně zvedl ukazováček pravé ruky a spustil: "Co si myslíš mladíku? Já stojím támhle na kraji perónu už dobré půl hodiny a bavím se s kamarádem. Čekám, odkud to jako pojedeš a ty se tady schováš za autobus, aby tě nikdo neviděl. Si myslíš, že jsem jako blbej? Poslouchej, ty jsi pěkně mazanej mladíku..." a odešel si sednout.

Za hlasitého smíchu některých cestujících konečně odjíždíme..