Hořice, Miletín

Město Hořice leží kousíček severozápadně od Hradce Králové. Takže autobusovými spoji na pohodu, na kole rovněž a autem na místním náměstí zaparkujete úplně zdarma. A vlakem se sem dostanete taky.

Náměstí je po rekonstrukci a zeleně, aby člověk pohledal. Dominantou je novogotická budova radnice, za níž stojí kostel Panny Marie. Ten již prošel opravou, a protože je přístupný, strkáme do něj své čumáky. Co k tomu napsat, krásné. Téměř celé město je osazeno, nebo nám to tak alespoň přijde, kamennými výjevy, například Muž práce, Boží bojovníci, Ptačí studánka a další. Ono, přijíždíte-li od krajského města autem, už na začátku nelze přehlédnout Obřího trpaslíka...

Na náměstí pak vybízí k návštěvě Městské muzeum, kde za 50,- můžete sledovat vývoj sochařství, které k Hořicím neodmyslitelně patří. Proč? To se vlastně náhodou dozvídáme od místního rodáka, s kterým se dáváme do řeči.

"Víte, ono Hořicko bylo vždycky chudý kraj, vlastně nejchudším místem v širém kraji. Zemědělcům, převážně Němcům, protože Češi odtud utekli, se zde žilo velmi špatně. Země je tady hodně kamenitá, a tak se začal opracovávat kámen. Toho tady bylo vždycky více než plodné zeminy".

Pokud bychom zde chtěli vidět něco fantastického z novorenesance, zcela bezpochyby nám vyrazí dech portál místního hřbitova. Jak jinak než kamenný a naprosto dechberoucí. Ačkoliv místo je spíše místem ticha, nedokážeme zabránit našemu údivu nad dalšími sochami a jejich provedení. A to nejsme prosím žádní odborníci.

A v neposlední řadě, když se řeknou Hořice, tak plněné trubičky. Vracíme se na náměstí, kde je několik prodejen, ale jen v "Trubka shop" se nám dostává nejen originální kvality s mnoha příchutěmi, ale rovněž něco z historie. Recept na tuto pochutinu získala v roce 1812 jistá paní Líčková, která se zde starala o zraněného důstojníka Napoleonova vojska. A ten jí recept své oblíbené pochoutky prozradil. A tak tahle "Trubičková bába", jak jí tady začali říkat, přinesla i k nám tuhle pochutinu. Ale běda, kdo by chtěl doma něco takového vyrábět. Výrobek je opatřen ochrannou známkou, pravou recepturu zná jen několik málo lidí tady, a tak případné falsum by se hned poznalo. Právě tady nás seznamují s tím, jak originál poznat, proč a jak různé druhy vznikly, no vlastně takové provedení životem trubiček od A do Z.

Trialisté si jistě nad Hořicemi užijí své, zatímco my míříme jen o několik málo kilometrů výše.

Miletín je město, do kterého vyběhnete z Hořic po červené, dojedete sem autobusovou linkou nebo vlastním autem. To zahodíte na náměstí zdarma.

Zde se nachází zámek s muzeem ochotnického divadla. Zatímco zámek přístupný turistům příliš není, muzeum po dohodě ano. Jenže my jsme se neměli s kým dohodnout, a tak nevíme, jaké to tam je, ani kolik stojí případné vstupné. Každopádně číslo 739 461 994 tady visí, a tak jej příště vyzkoušíme. Nebo můžete Vy a dát nám pak vědět, třeba přes fb. I tady na náměstí nacházíme několik soch, mezi nimi i K. J. Erbena. Proč tady, v místech kamenité země? Vždyť byl spisovatel a ne sochař? Jo, jenže tenhle, za mě dosti ponurý, spisovatel, se tady v Miletíně narodil a vyrůstal.

K jeho rodnému domku nás zavádí několik označníků a nedá se opravdu minout. Na stejném telefonním čísle jako je do muzea, si lze dohodnout prohlídku právě domku K. J. Erbena. Od něj pak pokračuje Erbenova naučná stezka, rozdělená na dvě trasy. Obě seznamují turistu nejen s jeho díly, ale i samotným životem. Je k vidění bývalé popraviště, lázně a další. Ta kratší, okolo Miletína se však zaměřuje spíše na historii města. Jde o poměrně příjemnou a poučnou procházku. Trasa vždy končí zpátky na náměstí. Jenom pozor, celý okruh, tedy obě části, mají přes osmnáct kilometrů, proto udělej si čas, člověče.

A pak, Miletín je znám pro "Miletínskou modlitbičku". A nejde přitom o nic až tak duchovního. Za vším stojí Erbenův bratr, který byl malou Biblí tak unešen, že si ji upekl z perníku. Ano, to je ta modlitbička. Vlastně jediný originál seženete pouze tady v Miletíně a světe div se, ono je to vážně dobrý. Až do teď jsme o ničem takovém neslyšeli a musíme uznat, že jsme o hodně přišli. A pozor, i tady platí ochranná známka výrobku.

Hořice a Miletín, prý zbytečná zastávka na chvíli, pche. Viděli a dozvěděli jsme se tady toho více než na mnoha jiných místech. Na jeden den až až, proto milý turisto, nesedíme doma a jdeme ven.

(navštíveno 01/2024)