Karlštejn nebo Křivoklát

Pravděpodobně není potřeba široce představovat Karlštejn ani Křivoklát. České skvosty, jež jsou hojně navštěvovány. Hned zpočátku musíme říci, že především vstupné na Karlštejn je pro našince hodně nad průměrem, ovšem nabízí až neuvěřitelnou historii a tak nějak je povinností každého z nás se alespoň jednou za život na tyto dva hrady podívat. Těch míst je tedy vícero, ale prostě toto nemůžete vynechat. Pravdou také je ten fakt, že za hodně peněz dostanete hodně muziky. Takže osušte slzy, vydýchejte se, položte své úspory na pokladní okénko a hurá do útrob hradů. I přes tak veliké mínus, jakou cena vstupného je a křiví obličej i nám, vážně při odchodu z hradu nebudete litovat a pokud vyrazíte brzy, stihnete oba skvosty za jediný den.

Karlštejn leží v chráněné krajinné oblasti Český kras, konkrétně necelých patnáct kilometrů od Berouna. Dostupný je jak vlastním vozem, tak na kole nebo vlakem. Mohl by se líbit i dětem. Jak již bylo zmíněno, připravte se na nával turistů a vyšší vstupné, přesahující pětistovku za osobu. Moment, nezavírejte tuhle stránku, dejte hradu šanci. Ty peníze ze to opravdu stojí, i když si o tom myslím asi to samé, co vy. Jsme motorizovaná jednotka, takže připočítáváme benzin, parkovné stovku a pak to vstupné, jednodenní výlet za pořádný peníz, ale jak také už zaznělo, neopakovatelný zážitek. Je až neuvěřitelné, jak obec pod hradem žije dvěma různými životy. Od osmé ranní do sedmé večerní je jeden obchůdek vedle druhého, rej a hlahol turistů, mimo tuto dobu, což se nám povedlo vystihnout, nepotkáte živáčka. Až se začínáte bát, zda na hradě nebude nějaké strašidlo, popřípadě zda nejsou v lesích nějaká vojska se záměrem dobít hrad. Ten samotný je majestátní stavbou, paradoxně nestojící na nejvyšším vrcholu, ale na tom nejnižším proto, aby byl schován okolními lesy. Proč, ptáte se? Karlštejn byl reprezentačním sídlem římského císaře a českého krále Karla IV. Byly zde uschovány korunovační klenoty, součástí hradu je i kostel a dvě kaple, hrad prošel důležitou přestavbou v polovině 15. století. Původní hrad se začal stavět v roce 1346 a úplně dokončen byl až v letech 1365 až 1367. Od té doby dožil dodnes a byl v majetku několika významných panovníků, například i Marie Terezie. Bezesporu je Karlštejn jedním z nejdochovanějších hradních komplexů, prostě skvost. Vězte, že peníze budou, jen my ne. Jednou se prostě plácněte přes kapsu, nebudete litovat. Odhalí se vám nejedno tajemství a tajemno, to tady číhá na každém kroku.

Oproti tomu Křivoklát, vzdálený od Karlštejna necelých 40 kilometrů v okrese Rakovník je se svým vstupným podstatně přístupnější. Přitom se jedná o více jak sto let starší stavbu, pravděpodobně postavenou roku 1230. Městys stejnojmenného názvu je dostupný jak autobusem, tak vlakem, kdy u příležitosti pořádání akcí na hradě je z Prahy vypravován historický vlak. My ovšem opět naším plechovým ořem, který necháváme na malém a bezplatném parkovišti pod hradem. Takových ploch je zde dostatek, pokud nechcete mírný kopeček zdolat po svých, máte k dispozici parkoviště téměř u hradu, ovšem již za poplatek padesát korun. Cesta sem je od Rakovníka i odjinud dobře značena, stejně jako na Karlštejn. Od Rakovníka je Křivoklát vzdálen asi 13 kilometrů. My tedy kopeček jdeme po svých, aby jsme protáhli těla. Tentokráte stavba stojí na vrcholku kopce, opět se jedná o úžasnou stavbu majestátně se tyčící nad Rakovnickým potokem. Výhled z hradu je nádherný oproti Karlštejna, z kterého díky své poloze vidíte jen do údolí. Vnitřní prostory jsou ovšem stejně dechberoucí. Na pár hradech jsme s manželkou již byli, ale tady je přeci jen jedno nej. I když jak se to vezme. V minulých časech, ale asi i teď je Karlštejn a Křivoklát takovou školní povinností. I já tady se školou byl několikrát, ale za nás to bylo tak nějak jiné. Na Křivoklátě si sami všimnete a i tak vás průvodce upozorní na několik počmáraných a zrytých stěn. Jde o podpisy našich dětí, které sem školy za naše peníze vozí na exkurzy. Smradi jedni, naši i ti vaši by si zasloužili pár facek, možná ty páry i dva. Ale výchova dětí, to je jiná kniha, něco jako ze života hmyzu, asi? Je zajímavé a upřímně i poučující, vidět pozůstatky našich následovníků. V hladomorně a šatlavě si můžeme na vlastní kůži vyzkoušet některé z mučících nástrojů i vězení. Zdi onoho vězení dokonce pamatují i na slavné vězně, mezi něž patřil například Karel IV. nebo Edvard Kelley a další. Hrad byl několikrát přestavěn, ještě častěji čelil požáru. Vše ustál a tajemno historie bylo všudypřítomné i díky skvělému výkladu průvodců. Nebyl čas vydechnout a i odtud jsme odjížděli plni dojmů a skvělých zážitků. Po penězích, díky kterým jste v úvodu možná uvažovali o zavření této stránky teď už nikdo ani nevzdechne a za to, co jsme získali, to bylo více než přijatelné. Věřte nám, zkuste nesedět doma a pojďte ven. Tady to za návštěvu rozhodně stojí. Průvodcům a všem, kdož se o nás návštěvníky při návštěvách památek starají, patří velké díky.