Humpolec

Málokomu je potřeba toto město představovat. Však se tam odstěhoval Hliník. Zlidovělá hláška ale nebude úplně tahákem pro turisty, tak co tam teda máte?

Pro milovníky vody, ať koupání či rybáře, bude zajímavá spousta rybníků ve městě i okolí.

Městské muzeum "Hliníkárium" by táhnout už mohlo, jenže zde narážíme na otevíračku pouze v pracovní dny, sobotu a neděli dopoledne pouze o letních prázdninách. Okolní prostor náměstí je krásně opravený, s množstvím posezení, stánků místních zelinářů a přilehlým parčíkem.

O kousek dále je možné posedět v parku Stromovka, kromě pískoviště a prolézaček pro děti je zde rovněž kavárna a Hujerova švestička. Zasazený strom odkazuje na film, jež mladé generace už ani neznají. V parku se v létě pořádá hned několik akcí.

Popocházíme výše upraveným náměstím, kterému dominuje kostel sv. Mikuláše s vyhlídkovou věží, kromě léta nepřístupnou. Muzeum A. Hrdličky, známého antropologa (teda pro mě tak úplně známý není) určitě své fanoušky zláká, my však jdeme dále, na Horní náměstí. Betonová plocha s pár květináči a několika málo stromy v nás vzbuzuje vzpomínku na Ústí nad Labem a jeho Mírové náměstí.

Nad náměstím se tyčí menší rozhledna. Ta patří místnímu pivovaru Bernard a je přístupná kdy? V pracovní dny a v sobotu dopoledne. Pivovar nabízí prohlídkový okruh všem zájemcům s následnou degustací.

Naproti pivovaru pak vede turistická stezka židovskou čtvrtí, která na jaře není k dispozici. Očumujeme tak pouze skanzen Zichpil a synagogu zvenčí.

Bystrému oku neunikne nad městem jakási věž. Jde o zříceninu hradu Orlík, v jehož věži je vystavěná rozhledna. Otevřeno téměř celoročně a za vstupné 70 Kč si můžete prohlédnout celý hrad, včetně věže bez průvodce. Hrad je přístupný od státní silnice na Havl. Brod, kde je prostorné parkoviště pro auta, ovšem cesta je velmi kamenitá a nejde se úplně dobře. Nebo lze zvolit asfaltovou a poté lesní pěšinu od města. Na hradě se často konají koncerty, divadlo a každoročně se stává dějištěm filmového festivalu.

Město Humpolec je rovněž pořadatelem Zlaté podkovy, nejstaršího závodu ve všestrannosti koní a spřežení.

Dobře a kde se najíst?

Restaurace Fann mimo centrum, nedaleko autobusového nádraží, nabízí typická vietnamská jídla typu nudle s kuřecím nebo gyrosem, rizoto a podobně. Cena okolo 140 korun, lze platit kartou.

Na Horním náměstí jsem vyzkoušel restauraci v hotelu Jirmásek. Prostředí hodně veliké retro. Údajně, dle personálu, tam poslední rekonstrukce proběhla v roce 1984 a je to sakra znát. Rovněž jídla spíše připomínají závodní jídelnu ČKD, než hotelovou restauraci. Svíčková se šesti za 155,- je sice bezkonkurenční, ale... Jediným zpestřením tak jednoznačně bylo pěvecké vystoupení tří seniorů s heligonkami, kdy se jeden z nich snažil zpívat, leč špatně připevněná zubní protéza měla plány úplně jiné.

V samotném pivovaru Bernard se nabízí Pivnice na Štokách. Velice příjemné místo s denním i klasickým menu. Porce i jídlo skvělé, k tomu výběr z několika piv, tudíž ze všeho možného to nejlepší. Ale připravte si kačky, protože tady jsou jídla poněkud za vyšší obnos. Od salátu přes burger a rybu až po koleno (podle velikosti asi z buvola) se ceny pohybují od 250,- do 500,- za porci.

Pod hradem, v obci Čejov, se nachází Čejovská hospůdka. Každý den přes poledne nabízejí tři jídla, od naprosté klasiky (obalovaná játra nebo koprová omáčka) po bifteky. Cena okolo 150 korun, porce veliké, místo příjemné.

A lze tam někde přespat?

Ale samozřejmě, míst je hned několik. My jsme zkusili penzion Růže v centru města. Ačkoliv je v samotném centru, je tam poměrně klid. Nabízí pokoje bez kuchyňky nebo s kuchyňkou, my zkoušíme apartmán. Ceny jsou od 1190,- za pokoj bez kuchyňky (noc pro dvě osoby) až po 1590,- za apartmán (rovněž noc/2 osoby). Krásně prostorné místnosti, čisto a personál velmi příjemný. Vadí nám ovšem recepce v patře a pokoje rovněž, pro méně či vůbec pohyblivé je tento penzion naprosto mimo. V kuchyních je sice základní vybavení, jako talíře či nádobí, ale sůl nebo pepř hledáme marně. Parkování je zde pro ubytované vyhrazené, nikoliv však hlídané. Naopak autobusová zastávka pro spoje z několika směrů, včetně Prahy, je pár kroků od penzionu, stejně jako prodejna vyhlášeného řeznictví či Lidlu.

Humpolec nás v něčem potěšil, v něčem zklamal. Především pak, chcete-li opravdu navštívit vše, co v Humpolci k vidění je, je nutné přijet v pracovní den. Ať tak či tak, Humpolec za to stojí, proto neseďme doma a pojďme ven.

(naposledy navštíveno 7/2026)