U nás, Vysoká Lípa
Po požáru v Českém Švýcarsku chceme podpořit místní. Tak takto začínal náš článek o podpoře podnikatelů v NP České Švýcarsko před rokem (můžete si jej přečíst níže). Penzion s restaurací ve Vysoké Lípě jsme vybrali vlastně náhodou a byli jsme maximálně spokojeni, zároveň nám ještě několik dní poté osazenstvo děkovalo za ubytování, stravu a podporu nejen finanční. My byli patřičně hrdi, že jsme mohli alespoň troškou přispět a pomoc, a to bez jakýchkoliv záměrů. Vděk ani cokoliv jiného v té době, dokonce ani později, nikdo z většiny pomáhajících a tedy i my, nečekal. Prostě bylo potřeba si pomoc. A jsme tady rok poté.
Personál se v plném počtu obměnil, ale pokoj máme stejný. Bohužel je na první pohled znát, že covidová léta a požár jsou ty tam a vše se zde vrátilo k normálu, tedy tomu místnímu. České čtyři tisíce za víkend nejsou asi tolik voňavé, jako Eura. Německé klientele je zde věnována maximální péče, což na straně jedné nijak nevyčítáme, ale na straně druhé fakt, že jsme to byli my, Češi, u kterých jste páni podnikatelé žadonili o pomoc, nám váš přístup trošku vadí. Už páteční večer, kdy se sem schází místní popít, je změna patrná. Zatímco s německy mluvícími je zde veselo, na čechy vznášejí připomínky. Dokonce to, co jsme zde obdivovali, se nás tentokráte netýká. Pan majitel věnuje svou pozornost a několik vřelých slov už jen německy hovořícím hostům, což už nám přijšlo divné. Jdeme raději spát. Změnil se i jídelní lístek, ale kuchyně zde byla vždy výborná, tak proč ne. Jenže, zatímco my dostáváme k sobotní večeři námi vybraný kuřecí steak téměř syrový a jako držhubné nám je dáno jedno pivo gratis, jen ať není problém, plná zahrádka němců si na jídlo nestěžuje vůbec. Že by náhoda? Snad, možná, jenže hned u snídaně druhý den jsme německými hosty s tichým přihlížením a souhlasem majitele, zatímco obsluha je poslána kamsi, obestoupeni a je nám do rukou vložen mobilní telefon s německým a v překladači českým textem: "přestaňte propagovat penzion U nás ve Vysoké Lípě. Díky tomu je zvýšený zájem Čechů o ubytování a nezbývá tak kapacita pro jinou klientelu. Přestaňte!!!" Jakou konkrétně je nám absolutně jasné. Žádné prosím, nečekáme ani vděk, jen se nám dostává posměvného gesta. Dobrá, přijímáme a určitě si pro všechny případy tenhle postoj zapamatujeme. Jen nás napadá, zda opravdu neměl nikdo koule na to přijít, přisednout a říct, že jakoukoliv propagaci již neotřebují, ať z jakéhokoliv důvodu? Opravdu máme věřit tomu, že němečtí turisté si sami podle nějaké konstelace hvěz našli naše obličeje na českých stránkách a samovolně se rozhodli nás takto oslovit? Obzvláště po bujaré večerní veselici s majitelem? Jako završení jinak naprosto krásného víkendu a fantastické zkušenosti nám je na odjezd nabídnuta káva panem majitelem, jaké to gesto... Tak tu si opravdu nedáme a odjíždíme. Tak tedy Auf Wiedersehen...
A přitom před rokem...
Po požáru v Českém Švýcarsku chceme podpořit místní a proto se rozhodujeme ke krátkému pobytu. První volba penzionu nám nevyšla, neboť i přes krizi místních a pohromu, jež požár způsobil, je nám jasně dáno najevo, že zrovna o čechy zájem tak úplně není. Dobře, jako náhradní řešení si vybíráme Vysokou Lípu a penzion U nás a děláme jedině dobře. Příjemný penzion v centru obce, s vlastní restaurací, velice milým a vstřícným personálem a nakonec stejně naladěným majitelem. Vlastně až tady poprvé zažíváme něco, co by jsme čekali v luxusní restauraci v Praze. Každý večer přišel majitel mezi hosty, tu a tam s někým poseděl, s každým prohodil pár vřelých slov a vždy nezapomněl přidat úsměv. Za velmi lidové ceny naprosto čistý a útulný pokoj s vlastním sociálním zařízením, výhled do lesů Národního parku a ten božský klid. Zpočátku nás udivila informace o snídaních, respektive to, že jsou poměrně pozdě. Od 9? Hned ráno jsme ale pochopili. Tady se totiž spí jako v nebi a věřte či ne, z postele se fakt nechce. Ale byl by samozřejmě hřích na takovém místě jen ležet v posteli. Nedaleké Jetřichovice, Dolský mlýn, Šaunštejn, malá i velká Pravčická brána a spousta dalších míst. Připočteme-li do výčtu i naprosto skvělou kuchyni restaurace, je zaděláno na fantastickou dovolenou. Mimochodem, k bohaté snídani každodenně čerstvě upečený moučník kuchařem. Všem z penzionu U nás ve Vysoké Lípě děkujeme za naprosto božský zážitek, za nás vám přejeme hodně zdraví, úspěchů a především spokojených zákazníků a zase se k vám rádi vrátíme. Děkujeme.