Česká Lípa

Město ležící v Libereckém kraji, které je na první pohled zasaženo průmyslovým socialismem. Jednoduše průmyslové město se socialistickou výstavbou. To jsme ještě neměli páru, jak se minulý režim podepsal na místních památkách. Ale nepředbíhejme.

Centrum města je krásně zrekonstruováno a vybízí k procházce do klášterních zahrad, popřípadě s nakouknutím do kláštera Obutých Augustiniánů, jež byl vystaven a sloužil jako latinská škola. Součástí je poutní místo, kaple Loreta. Jedná se o napodobeninu Svaté chýše nazaretské. A zde je první z několika nesmazatelných podpisů komunismu, kdy při církevní represi byl v roce 1950 kostel násilně vyklizen a osudy farních by byly spíše pro černé kroniky, nebo historické dokumenty s ponurou tématikou.

Na opačnou stranu lze navštívit Archeologické muzeum. Šatlava, jak je to zde pojmenováno, nabízí několik zajímavých projektů. Návštěvník může shlédnout jeskynní archeologii, virtuální prohlídku středověké České Lípy a několik dalších zajímavostí.

Vydáme-li se z náměstní T. G. Masaryka a Škroupova náměstí dolů ulicí Prokopa Holého, nemůžeme minout veřejné akvárium. Prakticky se jedná o jedinou rybí zoo u nás, jejíž expozice se neustále rozmnožují a upravují. Zejména pak na přírodní biotopy, u nichž se z odborného výkladu dozvídáme věci, nad kterými žasneme. Je až neuvěřitelné, co která ryba vyhledává, máme tak možnost nakouknout do říše ryb a jejich obydlí. Nevěděli jsme, že mají ryby rozdílnou inteligenci. Ani to, že umí reagovat, jedny se nechají drbat na bříšku jako psi, jiné zase rozeznají ženy, jejichž pozornost vyžadují od mužů, na které útočí, nebo to, že se umí urazit. Ani jsme netušili, že umí odhadnout vzdálenost, no prostě jsme jako v říši snů. To vše za vstupné, které se nám zprvu nezdálo, lehce nad stovečku a na konci jsme ještě dobrovolně přispěli. Musíme totiž uznat, že průvodce a jeho výklad nejen nás, ale i děti, vtáhnul naprosto do děje.

Česká Lípa jako další turistické lákadlo uvádí hrad Lipý, respektive vodní hrad Lipý. Trosky hradu nelze příliš přehlédnout, neboť se nacházejí u hlavní silnice, ovšem napadne-li někoho, že jde o pozůstatky hradu. Nejprve byl totiž přestaven na cukrovar, poté jej Hitler demolicí cukrovaru a plánovanou přestavbou hodlá změnit pro potřeby Hitlerjugend, do finále se však záměr nikdy nedostává a tak by každého napadlo, že hele hrad, zachovalý ale chátrá, tak jej necháme poopravit a máme atrakci. Jenže komunismus bylo svinstvo a i zde se soudruzi nesmazatelně podepisují, v tomto případě výbuchem. Rok 1957 je rokem, kdy nechali hrad vyletět do povětří a za návštěvu zbytečků z něj, které za 8 minut i se zastávkou obejdete zvenčí, dnes vybírají stokorunu. Ovšem i zbytky kdysi vodního hradu, kde dnes po vodě není ani památky, patří bezesporu mezi místa, která za návštěvu v České Lípě stojí. Tak tedy neseďme doma a pojďme ven