Památník odposlechu

Vysočinou opět jen projíždíme, což ovšem neznamená, že se zde nemůžeme na nějakém zajímavém místě zastavit. Vybíráme místo mezi Humpolcem a Havlíčkovým Brodem, konkrétně Národní památník odposlechu. Ten zde začal vznikat v roce 2005 v bývalých žulových lomech, jež byly zatopeny. Jako první reliéf je vytesáno Bretschneiderovo ucho. Chvilku jsme tápali, odkud ten název, ale nic češtějšího, než samotný voják Švejk, za tím nestojí. Jde o postavu z knihy Jaroslava Haška, a to o tajného policistu. A najednou má ucho smysl. Ouško je u rybníka Jedničky, o kousek výš u Dvojky pak nacházíme Ústa pravdy. Pro tento motiv se našla motivace v dalekém Římě, kde v předsíni kostela Santa Maria in Cosmedin je takový reliéf, zvaný Bocca della Verita, tedy ústa pravdy. Místní říkají, že by zde člověk neměl lhát, neboť každá zde vyřčená lež se ve zlém obrátí. Na několik let poslední a nejvzdálenější reliéf bylo možné navštívit a zhlédnout po projití okolo rybníkové soustavy, která se skládá z klidných vod Váhy, Prostředního, Metelky a hned čtyřech Hřebenů, rozlišených jen římskými číslicemi. Výška reliéfu je 2,5 metru a nese zlatý nápis Home a Enter. Zlatý voči, které vidí údajně do duše každého z nás. Nevíme, pokud ano, to musí být kolikrát pokoukání panečku. Nedaleko je i pěkné vyhlídkové místo, poměrně klidné. Všechny uvedené reliéfy byly vytvořeny sochaři pod zastřešením sochaře Radomíra Dvořáka a záštitou Richarda Haška, tedy vnuka onoho již zmiňovaného spisovatele. V roce 2013 byla přidána ještě Hlava XXII, pojmenovaná podle stejnojmenného románu Josepha Hellera. Pro úplnost, místo je dobře značené, parkoviště zdarma a zastavení předčilo naprosto naše očekávání. Věřte či nevěřte, jen neseďte doma a pojďte ven....