Koruny stromů, království a Jičín

Na dnešní výlet je třeba vyrazit brzy. Místa jsou trošičku dále od sebe a jejich návštěva zabere, alespoň ta první zastávka určitě, více času. Napadlo vás někdy, jaké by bylo létat jako pták? Pravděpodobně ano, každého z nás něco takového někdy napadlo, jenže být jako pták se vším všudy? Nejen létat, ale žít, bydlet a vidět svět z výšky?

Trošičku se tomu dá přiblížit v Jánských Lázních, kde nad tímto městečkem k nebesům stoupá stezka korunami stromů. Ale hezky popořadě. Nejdříve musíte být jako krtci a hezky zalézt pod zem, hezky pod kořeny. Tam, kde veškerý život začíná, dozvědět se co a jak, proč a nač. Až poté můžete stoupat k výšinám a cestou formou otázek zjišťovat nejen informace o stezce samotné, ale o lese a jeho obyvatelích, třeba právě těch ptácích. Už ve třiadvaceti metrech, což byl skoro začátek, jsem myšlenku na umění létat začínal zahrnovat, a to přesně v tom momentě, kdy nemáte pevnou půdu pod nohama a začínáte tu naši zem vidět z ptačí perspektivy. Určitě je oč stát, nádherné výhledy, na vrcholku již téměř otevřená plošina a výška lehce přes čtyřicet metrů, tedy být výše než okolní stromy už je hodně ptačí perspektiva z mého úhlu pohledu. Takže tuto myšlenku okamžitě opouštím. Má manželka si rozhled užívá, což já koneckonců také, avšak přeci jen nahoře už víme, kolik materiálu bylo na stavbu použito, jak celá stojí pohromadě a to, co vám o pár pater níže přijde jako dostatek, tady nahoře vidíte trošičku jinak. Každopádně tenhle člověčí výtvor má hlavu a patu a všem vřele doporučujeme navštívit toto místo. U východu najdete restauraci ve formě bufetu, ve které velmi dobře vaří za velmi slušné ceny. Pro děti je zde i dětský park. Za nás opravdu jedinečný zážitek a naprosté doporučení k návštěvě. 

To už ale po dopoledni stráveném na stezce korunami stromů sjíždíme směr Hostinné a Dvůr Králové nad Labem. Tam ale nedojedeme, neboť u obce Nemojov odbočujeme k vodní nádrži. Ta byla postavena na řece Labi z důvodu záplav níže po proudu. Měla sloužit a do dnešních dní slouží k záchytu vody a regulaci toku. Nese název Les Království, což samo o sobě zní už tak trošku pohádkově. Její vysoce estetické stavební provedení vás do té pohádky vlastně přenese. Součástí přehrady je i vodní elektrárna. Od roku 2010 je celý komplex národní kulturní památkou a turisty hojně vyhledávaným cílem. Víte proč? A co kdyby jste to zajeli zjistit sami, co vy na to?

Posledním dnešním místem, kde se zastavujeme, je město Jičín. Rumcajs, Manka a Cipísek, i když posledně jmenovaný a nejmenší z celé večerníčkové rodinky je ve městě jako jediný zastoupen. Holt mládí v před, tam je naše budoucnost. Bohužel, kolik dětí zná v dnešní době Cipíska? No jasně, pokémony, digimony a podmořskou houbu, která i pod hladinou zůstane suchá, zná každé z nich. Ale Manku s Cipískem? Byť se snažíme i naší nejmladší dcerce tyto pohádky pouštět, zájem o ně není a natož si z nich něco pamatovat. To je ta naše budoucnost. Samotné centrum města je pěkně upravené a udržované, což chválíme. v Ice café Adria si kupujeme ledovou kávu. Je horko, potřebujeme ochladit. Pan majitel není dle přízvuku Čech, avšak šou u obyčejné ledové kávy udělat umí. Cena normální, káva už tak normální není. Jde spíše o vodu s kopečkem zmrzliny, prostě okouzleni nejsme a za nás zmrzka dobrá, do kafe bych se nepouštěl. K vašemu výletování, leckdy trošku roztahanému, za to skvěle prožitému snad jen vítr do plachet a hurá do výšin. Takže neseďme doma a pojďme ven...