ZOO Liberec

Je tady víkend a holky, tedy manželka s dcerkou, se domáhají výletu. Ale kam vyrazit, aby to obě bavilo? Jedině za zvířaty, tak tedy hurá do Zoo.

Zoo Liberec, v té byla kdysi má manželka s našimi malými synky, jinak z našeho klanu nikdo. Je tedy vybráno a hurá. Velice mile nás překvapuje hned několik věcí. Jednak velmi dobře značená cesta až na parkoviště, druhak parkování zdarma. Hradí se pouze v hlavní sezoně, takže teplý dubnový den je výhrou v tombole zadačo. Vstupné je poměrně lidské, takže také za nás pohoda a už lezeme krásným proskleným a čistým vstupem dovnitř. Několik pavilónů, například ten sloní, je postaven tak, že od zvířete jste doslova na dosah, máme na mysli tedy vnitřní prostory. Pravděpodobně se dá slonice sledovat při koupání, krmení a kdo ví jaké další činnosti. To samé se dá pozorovat i u žiraf a několika dalších. Prostě úžasné napojení na zástupce fauny. Vidíme několik mláďat, u žiraf, zeber, takinů a spousty dalších, což svědčí o tom, že se zde asi starají dobře. Zajímavostí je zoobiograf, kde si sami můžete vybrat z několika dokumentů ke shlédnutí a to vše zdarma. V Zoo je poměrně dost zeleně a i když je podobná té Olomoucké, přeci jen je tady zeleněji. Trasa prohlídky je perfektně postavena tak, že neminete jediný výběh, pokud se tedy trasy držíte jako my, přesto začátek je takové trošku zklamání. Je to dáno ale velkými výběhy hned z kraje, které trvá delší dobu obejít. Pak nás již cesta vede z kopce do druhé, velmi příjemnější a zajímavější části. Draví ptáci, kočkovité šelmy, v neposlední řadě velice působivý pavilon tropů. Naprostý skvost mezi zahradami. Samozřejmě Zoo Liberec je spojována s chovem bílých tygrů. Tak nějak mi přijde, že se nejedná o úplný unikát, zejména vezmeme-li v potaz, kolik zahrad již takovou kočku chová. A skutečnost, že se nejedná o zajímavost a unikát, nýbrž jakýsi paskvil stvořený člověkem, to jsme se měli brzy dozvědět. Nikoliv však tady, ale o pár dní později a o několik stovek kilometrů jižněji. O tom ale až tam. Přesto je potřeba říci, že čičiny jsou tady všechny nádherné a tak nějak veliké. Při sledování dokumentů o přírodě v tv ty kočičky tak velké nevypadají. Součásttí prohlídkové trasy je i původní pavilon pro ledního medvěda. Jakože cože? Tohle? Nestačíme se divit, neboť ten medvěd musel být veliký asi jako svišť, aby se trošičku proběhl. Ale tehdy to bylo asi všechno jinak. Ještě ke kočkám. Lev Berberský je na naší planetě téměř vyhuben a žije jen v několika Zoo. Dohromady tedy stále žije 43 samců a 53 samic, z toho dva lvi a jedna lvice právě tady v Liberci. V něčem je liberecká Zoo hezčí, než ty jiné, v něčem je hezčí například Olomoucká, z které jsme na větvi moc nebyli. Především pak liberecká Zoo se svými 12 ha patří k těm menším a se svými 160 druhy zvířat asi těžko může konkurovat většině Zoo obrům. Za nás ale pochvala, snad jen nějaký stánek s občerstvením mohl být otevřen, vždyť nás turisty to jarní sluníčko táhne ven. Tady ale spoléhají především na letní měsíce, což je trošičku na škodu. Taky upřímně jedním dechem dodáváme, že jsme od Zoo Liberec očekávali trošičku více, ale s přihlédnutí k možnostem nám poskytla maximum, co mohla.

Jak bylo již zmíněno, v Zoo se hlad zahnat nedal a co asi může dcerka na výletě chtít jiného, než mekáč. Míříme tedy na takové zvláštní místo. V Liberci totiž, ve čtvrti Růžodol, což je ale úplně nepodstatné, neboť sem trefí každý i jména čtvrti neznalý. Stojí snad všechny nákupní centra u sebe. Galerie Géčko, Kaufland, Globus, Sportisimo, několik drogérií, Decathlon, Bauhaus, no od každého druhu zboží hned několik obchodů, takže kolony aut se zde tvoří i teď, v neděli. V tom i linky MHD, které sem o víkendu jezdí snad co deset minut. Dámy a pánové, v týdnu by mě tady švihlo. Tak si sedíme v plném mekáči a sledujeme ten cvrkot nejen uvnitř, ale i venku. To, jak si nevšímáme jeden druhého a uvědomujeme si, že v Praze se stávkuje proti drahotě, ne však proti chudobě. Protože při pohledu na nás lidi, tou fakt netrpíme. Nebo alespoň drtivá většina z nás. Náš hon za mamonem a přehlížení se, to bude konec lidstva. Než to ale přijde, zkusme alespoň poznat tu spoustu krás, které nás obklopují. Tak tedy neseďme doma a pojďme ven...