Bečov, Teplá
Nechte se dnes pozvat do míst Karlovarského kraje, kde tajemství a poklad zůstal dlouho ukryt před zraky lidí a jen díky duchapřítomnosti jedinců nezmizel nakonec v zahraničí. Přidejme k tomu i nedaleký klášter, jakožto místo neméně důležité v naší historii.
Bečov nad Teplou. Hrad se zámkem je vidět na první pohled a je jasnou dominantou Bečova. Jinak ale ukryt ve hvozdech Slavkovského lesa, jež z něj vystupuje, aby všem ukázal svůj majestát. Předem si řekněme, jak do Bečova pojedeme. Jezdí sem několik autobusových linek z Karlových Varů a Plzně, vláček potom spojuje Karlovy Vary s Mariánskými Lázněmi. Trať je vedena Slavkovským lesem, který prostupuje hned několika tunely. Ty pak s okolní přírodou vytváří z jízdy vláčkem nezapomenutelný zážitek a právem se dá říci, že jde o jednu z nejhezčích tratí u nás. Pro všechny, kteří nad vláčkem začali přemýšlet, za nás jezdil v pravidelných intervalech a byl klimatizovaný. Pro motoristy je pak parkoviště pod hradem velice dobře značené, respektive cesta k němu. Poplatek je 50 korun, což při prohlídce Bečova je zanedbatelná částka. Výstup do centra není nijak náročný a krásné náměstí hyzdí jen neukáznění řidiči zde parkující, ve snaze ušetřit 50 korun a 35 kroků. Asi chudáci. Ve městečku nedaleko hradu a zámku lze navštívit muzeum kovářství, do kterého jsme měli možnost nakouknout a výrobky, sochy a nevíme co všechno, je velice působivé. Dále je zde muzeum motocyklů a českých hraček, tam ale naše kroky nemíří. Rozhodně to však není proto, že by za návštěvu z nějakého důvodu nestálo. Nás totiž láká především hrad, který není prozatím přístupný pro prováděné restaurátorské a stavební práce. Zámek ovšem přístupný je a ačkoliv čekáme drahé vstupné, opak je pravdou. Tedy z pohledu toho, co zámek ukrývá. Korunovační klenoty vystavované v Praze, jsou zcela bez pochyby nejvzácnějším pokladem naší republiky. Druhou nejcennější, avšak mnohem starší, je Relikviář svatého Maura, který je k vidění právě zde. Objeven byl náhodou a zde si komunistický režim zastoupený kriminalisty tehdejší doby zapisuje velmi cenný bod, i když jeden z velmi mála. Výklad je velice poutavý i pro mladší ročníky, což vítáme. Krásné komnaty doplněné o mnohé zajímavosti doby i ty, jež se týkají samotného relikviáře, jeho vzniku, umístění na Bečově, uschování a objevení, dokonce i restaurátorských pracích, to vše během více jak hodinky vyposlechnete. Netřeba asi zdůraznit, že samotný relikviář není možné fotit a bezpečnostní prvky jsou zde nastaveny na nejvyšší úrovni. Jednoznačně jde o velice poutavé, tajemné a krásné místo. Hladovějícím pak nabízí posezení a zahnání hladu několik restaurací, v různých cenových hladinách a s různou kvalitou. I bez požitku z jídla jde o jednoznačně nepromrhaný čas a pozornost si Bečov nad Teplou rozhodně zaslouží.
Jen o pár kilometrů autem a pár zastávek vláčkem dále, ve směru k Mariánským Lázním, nacházíme další skvost.
Klášter Premonstrátů Teplá. Nenachází se přímo v obci, cesta k němu není ale nijak složitá a ani dlouhá. V roce 1293 nechává Hroznata z Ovence zde, nedaleko osady Teplá, zahájit stavbu kláštera řeholníkům řádu Premonstrátů. Tento šlechtic a člen královského dvora se po smrti manželky i syna rozhoduje věnovat svůj život bohu. Z mnoha důvodů a přesvědčení je nakonec právě on pověřen na svých statcích vystavět chrám. Již v roce 1297 je klášter dostavěn a od papeže Celestýna III. získává řadu privilegií. Dokonce se uvádí, že Hroznata nedaleko odtud o tři roky později zřizuje kanonii Premonstrátek. Smutný osud tomu chtěl, že sám Hroznata při obchůzce kláštera padá do zajetí loupeživých rytířů nedlouho po jeho dostavbě. Ti za pána požadují tučné výkupné, které ale on sám nepovoluje vydat a tak je trápen hladem a žízní. Ono výkupné je nakonec vyplaceno, bohužel jeho dlouhotrvající odpor vede k tomu, že zástupcům řádu Premonstrátů je vráceno pouze mrtvé tělo. Místo, kde byl tak trýznivě zbaven života se nachází v nedalekém Hrozňatově u Chebu. Za období více jak osmi set let padl chrám do rukou Německu, kdy zde za války byla zřízena německá porodnice, poté jej na několik let obsadila armáda, která již tradičně jediné co uměla, byla devastace objektů. Až na přelomu tisíciletí se vrací řádu Premonstrátů a tím i duchovní život do kláštera. Od roku 2018 zde probíhá rozsáhlá rekonstrukce. V klášteře je pro odbornou veřejnost otevřena knihovna s více jak 30 tisíci výtisky a jde tak o nejrozsáhlejší knihovnu u nás, kterou se před nepřízní osudu podařilo uchránit. Pravidelně se zde slouží bohoslužby a vyhrazené prostory jsou duchovními nabídnuty k prohlídkám turistů, při kterých se dozvíte hodně zajímavých informací z bohaté historie kláštera i širokého okolí. V severní části kláštera je zřízen i hotel a restaurace. Viděli jsme zahrady se skleníky a mnoho dalšího, síla duchovna tohoto místa se musí zažít. Nakonec musíme také tohle poutavé místo pustit a tak míříme k autu na bezplatném parkovišti.
Opět jeden z nádherně strávených dnů, kdy jsme se dozvěděli něco o naší zemi, její historii a bohatství. Pokud je vám to málo, jeďte k moři, tam sebou plácněte a v hloupé nevědomosti si alespoň nezapomeňte sundat ponožky, než vlezete do sandálů. My ostatní, s chutí obohatit naše vědění, nebudeme sedět doma a půjdeme ven.