Plasy

Čirou náhodou jsme narazili na Zoo, která se chlubí hned čtyřmi albíny ve svých výbězích. Tak vyrážíme na kontrolu. Poměrně malá, za to velice příjemná zoologická nás okamžitě pohltila svou krásou. I když malá, 80 druhů zvířat s více jak třemi sty jedinci včetně takových exponátů, jacími jsou obyčejní i bílí lvi, tygři nebo klokani. Nádherní papoušci, černý i klasický levhart, vlci, černá labuť a další a další zástupci fauny, k tomu spousta flóry a to vše rozděleno dle zeměpisných poloh. Japonsko, Řecko, Transilvánia, Egypt, Arizona, Mexiko a jak jinak, než Afrika. Prostě jedna krása za druhou. Dobrou náladu podporuje i hudba linoucí se z všudypřítomných reproduktorů, doprovázena zvuky pralesů a džungle. Milovníci sportu si prohlídku Zoo můžou zpestřit minigolfem mezi jednotlivými výběhy. Nás ovšem opakovaně zvířata natolik zaujala, že mávání hůlkou a honění míčků jsme prozatím vynechali. Docházíme k závěru, že na Plzeňsku mimo jiné i provoz Zoo je na vysoké úrovni. Plzeň i Plasy si rozhodně každý normální člověk zamiluje, na stranu druhou, všude jsme také nebyli a je tak možné, že zrovna to vaše srdce bije pro některou z jiných zahrad. Před odchodem se můžete nechat zvěčnit na některém z pohledů a mít tak krásnou památku. Kručící bříška zde lze zahnat klobáskou či jinou rychlovkou před východem ze Zoo. Takže u nás vládne obrovská spokojenost a vřele tuto Zoo doporučujeme. Prostě, milovníci fauny, flory a dokonce sportu si zde přijdou na své.

Mimo zvířátka milujeme výlety, při kterých máme možnost ponořit se do historie. Klášter v Plasích nám opět po nějaké době dává tu příležitost na docela dlouho. I když první pocity nic takového nenaznačují, pravděpodobně omšelostí místa. Klášter je v majetku Národního památkového ústavu a alespoň tohle místo se mu pomalu ale jistě daří rekonstruovat. Vcházíme do útrob Cisterciáckého kláštera, který nabízí dva okruhy. Oba navštěvujeme a za celou rodinku tak hned v pokladně necháváme lehce přes sedmset korun. Vystavěn je v letech 1164 až 1204, obyvateli jsou mniši a konvrši, kteří svůj život zakládají na chudobě a jednoduchosti. Cistercium znamená latinsky neosídlené místo, což zcela dlouhých několik set let přesně tomuto místu odpovídá. Ještě k obyvatelům, zatímco mniši vstupují do církve jako malá dítka a denně se modlí i 7x , konvrši vstupují do řádu až v dospělosti, méně se modlí a jsou povinni se starat o chod kláštera. Samotná budova je poměrně rozlehlá a má několik pater, kdy v nejvyšších patrech byly pouze nocležny, o patro níže pak lazaret, tedy jakási soukromá nemocnice, nebo hovorny. V těch a jedině v těch bylo umožněno mnichům hovořit v určený čas, mimo tyto místnosti a dobu jim jakákoliv konverzace byla zakázána. Na tak rozsáhlou stavbu zde žilo poměrně málo mnichů v řádech několika desítek, až se tomu nechce věřit. Přesto získávají věhlas a bohatství, které soustřeďují a podporují jím šlechtu. Konkrétně Plaský řád Cisterciáků byl celoevropsky znám výrobou Plaského prášku, jež se vyvážel do mnoha zemí. Působil blahodárně na zažívací ústrojí. Největší ránu klášteru uštědřil Josef II., který se rozhodl bohaté kláštery zrušit a získat tak veškeré jmění. Mniši odcházejí do zahraničí, popřípadě do dalších klášterů. Jedním z nich je Vyšší Brod. Několik z vyhnaných pak zakládá řád trapistů a uchyluje se do kláštera nedaleko odsud v Novém Dvoře. Ten lze vidět mezi dnešní Toužimí a Plasy. Ve městě Tišnov je založena i ženská odnož. V 19. století část kláštera získává hrabě Metternich, který je spojován se zámkem v Lázních Kynžvart, o kterém na našich stránkách také několik řádků najdete. Nakonec je hrabě v Plasích i pohřben. Ale k zajímavostem kláštera, které nás mimo jiné zaujaly nejvíce. Tak například důmyslný systém WC, jež byl vytvořen na počátku 18. století, nebo závislost celé stavby na vodě. Až 4x denně se kontroluje ve dvou studánkách, jež jsou součástí kláštera, výše hladiny, neboť nedostatek či přebytek vody by měl za následek pád celé stavby. Jedním slovem neuvěřitelné. Můžeme také podotknout, že jeden ze zdejších mnichů je při své skromnosti dohazovačkou, neboť domlouvá sňatek mezi Janem Lucemburským a Eliškou Přemyslovnou, tedy rodičů Karla IV. Jako voda, bylo důležité světlo a proto stavba samotná je naprosto fantastická. Kdo ji neviděl zevnitř, nepochopí. Obdivujeme i největší dochované varhany a aby děti byly zabaveny, celá trasa je zaměřena i na jejich pozornost a světe div se, i ta nejmenší dítka se vážně nenudila. Dokonce se těšila na další a další prostory. A pro nás dospělé také jedna hádanka. Jedno ze sousoší Karlova mostu v Praze bylo dovezeno z Plas a tedy pochází právě z tohoto kláštera. Víte jaké? Odpověď stejně, jako mnohem více důmyslných zajímavostí a krásy, se dozvíte právě v klášteře v Plasích. Proto neseďte doma a pojďte ven...