U bílého beránka, Velhartice

Obec Velhartice je poměrně vyhledávaným místem turistů, a to nejen těch českých. Ne snad pro krásnou kašnu, flóru v okolí, ale díky překrásnému hradu. Na něm je stále živo, kromě mnoha výhledů včetně těch do historie, nabízí i pohoštění. Ač máme hlad, po prohlídce tohoto překrásného místa, o kterém je ve výletech již také napsáno, vracíme se do vsi. I tam je hned několik možností se najíst. Vybíráme si hostinec U bílého beránka. Není ničím zvláštní, ba naopak, připomíná nám staré doby. Nemýlíme se, interiér je hodně retro a dokonce i obsluhující, byť svižný personál, zde pamatuje bolševika. Přesto je restaurace čistá. Škoda, že nemáme manžestrové kalhoty, já pořádné kotlety a manželka lokny. Prostě takové správné osmdesátky. Takže sem moc nezapadáme, ale ač se to tady nezdá, je rok 2021. Jídelní lístek nabízí typická česká jídla, která se také moc nezměnila. Ale třeba sázka na jistotu? Nejsme v restauraci samotní a lidé vypadají spokojeně. Vybíráme tedy smažák s hranolky, což je u mé manželky občas jednoznačná volba, prostě myšička sýrumilovná a já nohu z kuřete s bramborem. Velice mile nás překvapuje bohatá obloha z čerstvé zeleniny, jídlo na místní socialistické poměry chuťově naprosto luxusní. Cena nás také velmi mile překvapila, méně než lidová za poměrně velké porce. S pitím si tedy moc hlavu nelámou, ovšem točená kofola nám neva. Odcházíme velmi spokojeně a slovo Hostinec v názvu nám dává vzpomenout na slávu zájezdních hostinců právě dob minulých. Díky za to, že oproti všemu ostatnímu se kuchyně posunula do dalšího století a i když nenabízí delikatesy P´oure de lavour, ale spokojí se s obyčejnými jídly české kuchyně, je jídlo chuťově naprosto skvostné.