Vlčí Hora a Dymník v Lužických horách

O severu jako takovém toho bylo nejen námi napsáno už hodně, tvrdý kraj a nevím, jaký ještě přívlastek více či méně lichotivý, dostal Šluknovský výběžek. Přes všechna slova je potřeba uvést, že i tady najdete několik velice zajímavých cílů k výletu. A rozhodně stojí za to. My tam byli a spoustu toho viděli, samozřejmě i na jídle jsme se zastavili a s výsledkem vás teď rádi seznámíme. 
Začínáme na Vlčí Hoře, kam se dostáváme autem z Krásné Lípy. Tam mimochodem dobře vaří nejen jídlo, ale i pivo. Rychle do Vlčí Hory, vůči které máme malý dluh. Respektive dlužíme kopci, podle něhož se pojmenovala obec pod ním a na jehož vrcholu se postavila rozhledna. Byť není nijak závratná výškou, rozhled do okolí vás okamžitě přenese na Šumavské hvozdy a vrchy. Nepopsatelně nádherný zážitek, vstupné jen dvacku, děti deset a od auta to není nijak daleko. Cesta je místy strmnější, pro kočárky úplně nene, ovšem není nikterak dlouhá. Výšlap za to opravdu stojí a prohloupí každý, kdo se na vrch vybodne. Toho se vlastně týkal i náš dluh, při zdolání Koglerovi naučné stezky (menu/UL - Koglerova...), jsme tento vrchol vynechali, čímž jsme si trasu o dva kilometry zkrátili, ale slíbili Vlčí Hoře, že dluh splatíme. Nemohli jsme jinak, než dostát svému slibu. V obci se určitě zastavte v podniku Nobilis Tilia. Absolutně přírodní česká kosmetika a léčivé přípravky nejen pro dámy. Opravdu jsem byl velice překvapen výběrem a i já, absolutní chlap, tedy křupan vlastně, jsem si vybral. A ta zahrada za prodejnou s čajovnou, mooooc pěkné místo pro relax. 

Nebojte se zajet ještě dál a navšívit renesanční zámek ve Šluknově. K vidění je zde prvorepublikový okruh, během kterého projdete téměř všechny místnosti zámku. Nejprve jsme z venku tápali, zda vstoupit, ale interiér zámku je původní a záhy jsme se ocitli v úplně jiném století.  

Stejné vstupné jako na Vlčí Hoře je i na rozhledně Dymník v Rumburku. Cesta je o něco příjemnější, jen se nenechte zmást stále se zužující silnicí, parkoviště je opravdu pod vrcholem. V jeho blízkosti se nachází hotel, za nímž lze načerpat energii u "Stromu života", tedy místa s několiky menhiry. Velice působivé místo plné energie. Rozhledna Dymník také nepatří mezi nejvyšší, přesto nabízí naprosto luxusní výhled na Sněžník, Krušné i Lužické hory, Ještěd a mnoho dalších vrcholů. Opět jsme si uvědomili, jak ta naše krásná zemička je malá a všude to máme blízko. Ve městě Rumburk jsme zašli zkouknout náměstí, kde i přes opravy a úpravy stále dýchá jakýsi duch socialismu. To tady na severu téměř všude, řekl bych. Nicméně jsme zašli na oběd do resturace "U parku". Na první pohled vypadá jako Vietnamská, na ten druhý to není o nic lepší, jelikož se ke stolu přihnal mladý vietnamec a velice dobrou češtinou nás přivítal. Až na třetí jsme pochopili, že jde opravdu o českou restauraci. Mimo jídelní lístek je k výběru i z denní nabídky, která se pokaždé mění, dle slov obsluhy podle toho, co zbyde. K obědu tedy vybíráme ze šesti denních jídel kuře s bramborem a rýži s masovou řezankou. Ta v podstatě byla kuřecí masem s paprikou, kuře taky nebylo top. Pokud budete mít hlad v těchto končinách a nebudete čekat zrovna interkontinentál, zajděte sem. Normální jídlo, normální porce a cena okolo stovky, takže za nás průměr. Jen ta obsluha, kromě tedy onoho východního mládence, je poněkud pomalejší. Rumburk je dostupný jak busem, vlakem tak vlastním autem.

Stejně tak Varnsdorf. Bohužel v době naší návštěvy města je rozhledna Hrádek, stojící na samotné státní hranici uzavřena. Důvodem je její rekonstrukce, ale zvenčí vypadá skvostně a cesta k ní je asi dnes nejpohodovější.

Nedaleko odsud, v Jiřetíně pod Jedlovou je další, naše dnešní poslední zastávka. Navedla mne na ni má milovaná manželka. "Byl jsi někdy na Tolštejně"?, ptala se. Nebyl. Pánové a dámy, kdo jste tady nebyli, hodně vám je utajeno. Tohle místo je vhodné i pro děti, přímo na Tolštejně je i restaurace. Nic si tady nedáváme, neboť velmi příjemná usměvavá slečna, jež zde obsluhuje, má potřebu si u tvorby kapučína pro paní před námi, kousat nehty, Nejsme žádné dámičky, ale tohle asi neeee. Stoupáme na ochoz bývalého hradu, jež ukrýval a snad dodnes.... Sami si sem zajeďte, je to místní tajemsví. Výhled naprosto skvostný. Byť jsem nečekal z těchto míst nějaký veliký zážitek, opak byl pravdou. Jsem více než okouzlen krásami těchto míst. Nedaleko odsud je k návštěvě i nejsevernější bod naší zemičky, to už ale v "menu/ nej... kouty ČR". A že je tady co vidět!

Tak se nebojte zajet i sem, prostě jen neseďte doma a pojďte ven...