Broumov

Největším tahákem Broumova je bezpochyby Benediktínský klášter. Jeho historie sahá do 13.století, kdy Přemysl Otakar II. jej věnuje Benediktínům ze Strahova. Díky nim pak Broumovsko zažilo rozmach, především během husitských válek a po nich. V roce 1945 byli benediktíni s německým obyvatelstvem vyhnáni a po roce 1950 klášter zabírá stát a zřizuje zde intervenční tábor pro řeholníky a řádové sestry. Prakticky šlo o obdobu vězení s tvrdými podmínkami, které některé stály život. Až po roce 1991 se klášter vrací zpět řádu, prochází rekonstrukcí a dnes je otevřen návštěvníkům. A tady je nutné říci, že se zde provází i ve večerních hodinách, což umocňuje prohlídku. Je potřeba si ale předem zjistit termín takových prohlídek. Mladší průvodce a jeho výklad je tak poutavý, že si nevybavujeme, zda jsme takový někdy zažili. Jako bychom byli vtaženi do dějin tohoto místa. Během prohlídky zavítáte i do bohatě zdobeného kostela sv. Vojtěcha, po prohlídce stojí za návštěvu i klášterní zahrada. Prakticky součástí areálu je Broumovské muzeum, které ale za naší návštěvy je zavřené a proto jej musíme vynechat. Vydali jste-li se již do Broumova a chcete vidět ještě o něco více zajímavostí, jednoznačně doporučujeme vydat se k místnímu hřbitovu.

Od centra není cesta nijak dlouhá a po zásluze bude vaše zvědavost odměněna. Dřevěný kostel, který v sobě nemá jediný hřebík, nýbrž je stavěn hrázděnou konstrukcí z mohutných dubových trámů, má bohatou vnitřní výmalbu a tato výjimečná tesařská práce nám zde zůstala po staletí. Jedná se tak o jednu z nejstarších staveb tohoto druhu v Evropě. Jsme naprosto okouzleni a nechce se nám snad ani věřit, že takový skvost zde v tichosti stojí, stranou od zájmu turistů. Jednoznačně jde o mnohem zajímavější místo oproti omšelému náměstí s jedním morovým sloupem. A tak tedy neseďme doma a pojďme ven.