Velké Losiny
Dnes se nechte pozvat do severní části Olomouckého kraje, konkrétně do Velkých Losin. Pro někoho velmi známé lázně, pro jiné země nepolíbená. A právě v našem případě ona nepolíbenost nás sem zavádí. Pojďme se společně podívat, co vlastně ono městečko nabízí.
Velké Losiny. V první řadě je nutné si přiznat, že lázně a nedaleký zámek, dělá z města doslova turistickou atrakci. Autobusem, vlakem, na kole i autem, tím vším se do Velkých Losin dá lehko dostat, ale třeba u automobilu bude problém se zaparkováním. I na tohle jsme zde našli lék, neboť zatímco se všichni tlačí co nejblíže zámku nebo lázním na placená parkoviště, my využíváme novou plochu u nádraží, která je zcela gratis a v docházkové vzdálenosti všeho podstatného. Tím dle mnohých bude bezpochyby některá z množství restaurací. Můžeme vás ubezpečit, že jsou téměř všechny plně obsazeny a tam, kde není úplně plno, tam se prostě čeká. Taktéž si jednu vybíráme, konkrátně tu U Mrázků, jenže když ani po 15-ti minutách nemáme objednané ani pití, a to není plná resturaurace a k tomu sousedé u vedlejšího stolu si po 40-ti minutách teprve objednávají polévku, vzdáváme představu o nějakém normálním obědě v Losinách. Ono také systém tří servírek, mladých a atraktivních dívek, kdy jedna stojí pouze za barem a povídá lidem, zda je či není obsazeno a mimo to si hraje s mobilem, druhá roznáší čistě jen objednané a uvařené jídlo a nebo krafe v kuchyni a třetí točí nápoje, kasíruje a sklízí, bude asi dlouhodobě neudržitelný. No nevadí.
Zámek. V zámecké zahradě nacházíme bistro, kde si za více jak dvě sta objednáváme dvě klobásky s pečivem a pití. Klobásy jsou pěkně nařezané a dobře propečené. Prostě tito mladí si dávají záležet, aby i obyčejná klobása byla dobrá. Na zámku pak nabízejí dva okruhy. Historický o Žerotínech a novodobější a bohatší o Lichtenštejnech. Ceny 160,- , potažmo 220 kaček jsou dost, ale Velké Losiny přeci. 60-ti minutová prohlídka bude jistě zajímavá a vyčerpávající. Zámkem jsme prolétli takovým tempem, že celá prohlídka nezabrala ve výsledku více jak 30 minut a pamatujeme si z mnoha komnat a míst zámku jen tři věci. Velikou kuchyni, původní tapety snad z Francie a Anglie a pak to, že vnuk Lichtenštejna z Losin je dnes panovníkem Lichtenštejnu, se sídlem na hradě Wadus. A vlastně ještě jednu věc. Nežli jsme si stačili vyfotit nádvoří, utíkala průvodkyně domů, neboť měla již hotovo. Cestou se dáváme s několika lidmi do řeči a prý takové jednání není úplně výjimkou. A je to veliká škoda, zámek je opravdu krásný a trošku toho času u výkladu by si návštěvníci i zámek určitě zasloužili. Zámecký park v anglickém duchu ničím zvláštním neoplývá, takže nakonec jsme ze zámku zklamáni.
O kousek dále, panečku, to už je jiná. Vlastně kolem této prapodivné stavby, na jejímž komíně mají hnízdo čápi a s údivem je mnoho lidí pozoruje, jsme šli k zámku. Muzeum papíru a ruční papírna. Jenže, ne tak ledajaká. Jedná se o nejstarší papírnu ve střední Evropě, ve které se jako v jediné do dnešních dní používá původní technologie a papír se tak vyrábí ze lnu a hedvábí. Prohlídka muzea je fantastická a dočkáte se tu i výkladu, jen ta cena je opět na pováženou, 200,-.
Vlastně na druhém konci od zámku, se ve městě rozkládají lázně. O sezoně to tu docela žije, kapely a zpívání, několik cukráren a kaváren se předhání, čí že ta zmrzlina je vlastně domácí a lepší, no prostě mumraj. Jenže lázeňský park za menší promenádou nabízí klid a pohodu při procházkách či posezení v naprostém klidu. K tomu všemu úplně zadarmo a navíc se můžeme podívat na pomník obětem čarodějnických procesů. Ano, až sem sahala moc soudce Bobliga a dalších stoupenců, se kterými jsme se setkali v Šumperku. A že to byl mazec.
Vracíme se k autu a rozjímáme nad stráveným dnem ve Velkých Losinách. Město je krásné, turistické cíle poněkud dražší, ale výlet za to rozhodně stál. A kdo ví, třeba na vás bude čekat nějaký jiný, poctivý průvodce a prohlídku zámku si doslova užijete.
Tak neseďte doma a pojďte ven.