Maloskalsko, Sychrov

Míříme do oblasti Maloskalska. A nejde nám nyní o skalní hrad Vranov, nebo zámek Malá Skála s pivovarem, i když s ohledem na množství turistů to asi tahák bude velký. Jedem vzhůru do obce Besedice. Kromě parkování zdarma a příjemného posezení u typického bufíku snad se všemi rychlovkami, které nás napadají, od párků v rohlíku přes klobásy a hranolky, až po langoše. Točené limči a pivko, prostě bufík za dobré peníze. Ale ani to není náš cíl, teda při zpáteční cestě už jo, ale teď se vydáváme kousek po červené, abychom po pár metrech odbočili na žlutou a prošli si tak okruh Edvarda Beneše. Prolézání pískovcových skal doplněné o procházku klidným a čistým lesem je to, oč tu běží. Délka 3 kilometry je tak akorát nejen pro nás, ale i pro rodiny s dětmi, které to velice baví, alespoň soudě dle těch, které jsme potkali. Je jedno, jakým směrem jdete, cesta má jeden začátek a na tom samém místě i konec. Jako bonus jsou některé skalní vyhlídky do údolí, na Jizerské hory ale i Krkonoše, prostě bájo.

Pár kilometrů na západ odtud je velice známý státní zámek Sychrov. Jeden z nejzachovalejších a co se interiérů týče, nejkrásnějších zámků. Zároveň i nejbohatších. Jedním a velmi důležitým důvodem je, že zámek nikdy nesloužil jako statek, kanceláře nebo škola. Vždy to byl, je a snad i zůstane zámek. Možná proto je vstupné trošičku dražší, placené parkoviště za šedesát, hlavní a nabitý okruh dvěstačtyřicet, ale rozhodně zámek nabízí mnohem více, než na jiných zámcích. Za stovečku k tomu návštěva ostře střežené pokladnice, kde mimo velmi cenných platidel lze spatřit zlaté a slonovinové artefakty rodu Rohanů, jež je se zámkem spjat, ale také zlaté sousoší z apokalypsy. Bída, Válka, Nemoc a Smrt svými prsty označující "V", neboť právě ona vždy zvítězí. Dále pak šperky od šperkaře rodu Kennedyů, drahokamy a další. Ještě k onomu šperkaři. Tím totiž nebyl nikdo jiný, než český zlatník František Khynl, který emigroval v roce 1949 nejprve do Austrálie a poté do Ameriky. V té se proslavil spoluprací nejen se zmíněnými státníky, ale také se značkami David Webb, Cartier či Tiffany. Krása střídá nádheru, i tak utracený majlant jdeme na chvíli rozdýchat do 26 ha velkého parku. Trošičku to uklidníme, když řekneme, že ten je přístupný zdarma. A cukrárna v čele zámku nabízí také své zboží za normální ceny. Nakonec konstatujeme, že opět šlo o suprově prožitý den. Večer pak uléháme příjemně unaveni a plní krásných dojmů. K tomu postačí málo, nesedět doma a jít ven.