Trosky a můstky

Snad téměř všichni již byli na hradě Trosky. Zbytek z něj stojí na samém okraji Libereckého kraje a soudě dle turistů, jde o velice zajímavé místo. Dnes se tedy řadíme mezi ně, splýváme s davem. Parkoviště se rychle plní, 80 kaček nám přijde dost, ale říkáme si, že přeci Trosky. Přátelé, naše nátura, obírat jeden druhého, nic jiného v tom není. Okolo parkovišť poměrně dost stánků s přívěsky a dalšími cetkami za ne zrovna malý peníz, v prudším a krátkém stoupání pak několik občerstvení, taktéž za neuvěřitelné ceny. Přesto je spousta lidí, kteří neváhají utratit za smažák a další pochutiny, aniž by se pozastavili nad výší právě utrácených peněz. Jak kdysi pravil jeden z těch movitých, "kdyby nebyli lidi blbý, my chytří by jsme nevydělali". Jen to není o chytrosti, ale o vyčůranosti a potřebě dřít z kůže ostatní, aby se mohlo utrácet za blbosti. Ale dost soudů, prostě Trosky nás překvapují téměř každým krokem. Hurá, jsme u vstupu. Zřícenina, téměř jako každá jiná, jen se svou originální historií. Vstupné 140,- za osobu, to se nám zdá opět trošku dost, obzvláště pokud si za výšlap na jednu z věží, tedy tu přístupnou, máme opět zaplatit. Tak tedy, Trosky krásné, leč zbytečně drahé. Za vše se zde platí téměř zlatem a rodiny s dětmi? Cenově asi jako odpolední návštěva kolotočů. Jedno z míst, kde je patrné, že my češi máme peníze a nepřemýšlíme, za jakou kravinu je utratíme. Tedy alespoň větší část společnosti a samozřejmě ta nejvíce uřvaná a uplakaná, jak mají málo.

Náladu si zlepšujeme o několik kilometrů dále u města Lomnice nad Popelkou, na jehož okraji stojí kemp s výletní restaurací. To ale není úplně cílem, nýbrž stavby hned v sousedství. Skokanské můstky. Přesně, ty můstky, co na nich skáčou tihle ti sebevražední Jandové a Plocové a další příznivci tohoto sportu. V létě, kdy nejsou plně využity k uvedeným účelům jsou totiž přístupné a na té nejvyšší je postavena rozhledna. Výšlap je celkem jednoduchý, leč táhlý a tohle šlapou s lyžema? No panečku, taková dřina pro jedno sklouznutí. Z našeho pohledu ovšem výšlap za to fakt stojí. Je zcela zdarma, stejně tak parkoviště, výhled naprosto fantastický. Český ráj, Krkonoše i Jizerské hory jsou krásně vidět, prostě pastva pro oči a ráj pro duši. A vše bez okrádání jeden druhého a davu turistů. Výlet sem jednoznačně doporučujeme a výšlapu bych se úplně nebál, neboť současně s námi jej zvládl mladý tatínek s dvěma dcerkami ve věku sotva čtyř let. Po sestupu se klidně zastavme v restauraci, kde vládne klid a dobrá nálada, lidové ceny za obyčejná jídla nikoho nenaštvou a bříška zasytí. Tak tedy neseďme doma a pojďme ven.