Nechranice

Jako mládě jsem trávil několik dní na Nechranické přehradě. Do dnešních dní si pamatuji naprosto skvělý kemp u hráze a výhled na Tušimickou elektrárnu. Chodili jsme nakupovat do pojízdné prodejny, jež zajížděla každé úterý a čtvrtek do malé obce pod hrází. Při pohledu na tu masu, která zadržuje obrovské množství vody mi ale tak dobře nebývalo. Po několika hodně letech se sem jedem podívat s mojí milovanou manželkou. Cestou zvládneme ještě několik zajímavých míst, která se nabízejí.

Projíždíme okolo obce Droužkovice. Nijak významná obec, jen odtud pochází vážený pan Harapes. Jeho jméno mnoha lidem trošičku neštymuje, protože kdo kdy viděl psa hárat, ale to je pro jiné povídání. Obdiv a úctu si zcela jistě tento umělec zaslouží. To jen cestou do nedalekého Března. První, co nás tady zajímá, je cukrárna hned u silnice. Nápis Řemeslná zmrzlina je vyzývavý dost na to, abychom tady zastavili. Maková, smetanová, hrachová a další nám už moc lákavě neznějí, leč proč něco nového nezkusit? Mák máme rádi, jdeme tedy do toho a musíme uznat, že jsme hrozný konzervy, tedy konzervativci. Moc nám to nechutná, ale spolkli jsme ji. V nabídce jsou i domácí limo a spousta dalšího a s ohledem na množství turistů se zcela nepochybně jedná o často a hojně navštěvované místo. Už jen kousíček odtud je, řekněme naučná stezka zejména pro děti, ale i my dospěláci čučíme. Už jste někdy potkali skutečného draka? My ano, Březenského. Vysoký je 50 metrů a váží tolik, co 17 plně naložených dopravních letadel. V roce 2013 se obec Březno a Severočeské doly domluvily na umístění velkorypadla z dolu Nástup v Tušimicích, které opravdu draka po úpravách připomíná a vznikla tak unikátní stezka. Ta vede oblastí funkčních dolů, přístupná je od dubna do konce října vždy v sobotu v časech 10, 13 a 14 hodin. Vstup je za pár kaček, platí se přímo na vrátnici dolů a průvodcem není nikdo jiný, než vedoucí dolu. A tak pěkně v helmičkách můžeme projít tuto unikátní stezku, seznámit se s důlní činností, vlivem na prostředí a měnící se potřeby člověka, ale i s postavami spjatými s tímto místem. Draka Severuse zde doprovází rytíř Betula se svými koňmi, permoník Uhelníček, ohnivec Plamínek a jeho skála, slavík Modráček Březňáček, andílci Péťa s Pavlíkem, víla Egerie se svým královstvím a vodníkem Březulou, v neposlední řadě pak zavzpomínáme na loupežníka Bubububíka u památného dubu. S poutavým výkladem na zajímavém a ne jednoduše přístupném místě, jde o naprosto skvostný zážitek i pro nás dospěláky.

Odtud už je to coby kamenem dohodil a zbytek došel pěšky k Nechranické přehradě. Jasně, spousta vody, která slouží jako zásobárna pro průmysl a energetiku, ale i pro plachtění, rekreaci a rybaření. Prostě si každý najde to své. Moc se toho za těch několik desítek let nezměnilo, výhled na elektrárnu je stejný, zda pěkný či deprimující necháme na každém, rozhodně zajímavý. Jen ta prodejna již zmizela v hlubinách minulosti. Do roku 1961 zde bylo malebné údolí s 6-ti vesnicemi. Během následujících sedmi let se vše změnilo a vznikla zde sypaná hráz o výšce 50-ti metrů a délkou 3.280 metrů. To z ní do dnešních dní činí nejdelší takovou hráz ve střední Evropě. Údolí se zaplnilo vodou a od těch dob je tady super koupačka, mimo jiné. Věříme, že ještě dlouho bude a proto neseďme doma a pojďme ven, třeba právě k vodě.