Bramboráky lahodné

Je jedno, jestli je léto nebo zima. Jsou dny, kdy prostě nechci stát u sporáku kdo ví jak dlouho a stejně to cítí i má milovaná manželka. A není nutné řešit důvod, prostě se nám nechce, přesto je potřeba vymyslet něco teplého a chutného. To proto, že teplé jído je důležité a i když my dospělí se umíme ošidit, děti šidit není úplně to pravé. Ok, jdu do tohoto úkolu. Stačí mi osm velkých brambor, stejný počet stroužků česneku, mléko, polohrubá mouka, olej/sádlo, jedno až dvě vejce, majoránka a sůl s pepřem. Jasan, jdeme do bramboráků, ale ne jen tak ledajakých. Když rychlovka, tak chuťově vytuněná. Brambory a česnek oloupu a na struhadle nastrouhám obojí na jemno. Přidám vejce a trošku mléka, tak půl hrnku, zasypu majoránkou, osolím a opepřím. Samozřejmě zamíchám a směs ochutnám, popřípadě ještě dochutím dle potřeby. Někdo přidává uzeninu, ale to není bramborák, nýbrž cmunda. Pozor, má slovenská babička mi celý život tvrdila, že v tom je opravdu rozdíl. Slovenská cmunda je se špekem, popřípadě na Moravě s uzeným, ale tohle co dělám, je prostě bramborák. Pokud mám dochuceno, nechám cca 20 minut odstát. Jestliže se mi to zdá moc řídké, je možno lehce zaprášit polohrubou moukou a znova promíchat a dochutit. Pozor, děti chtějí ochutnat taky. Odháním je, jsou schopné mi to sežrat syrové. Po odstátí odliji tekutinu, ale ne úplně všechnu. Směs mi musí zůstat vláčná. Zamíchám a na pánvi s olejem či sádlem smažím placky ze směsi do zlatova. Nestačím smažit, nenasytové mi to berou z pod ruky, a to prý nemají hlad. Tak co, hlavně že chutná. Jednou se nám naskytla příležitost a udělali jsme je s manželkou dětem mého kolegy. Do dnešních dní nás občas prokleje, neboť se jejich děti domáhají právě našich bramboráků a pro větší legraci jsme mu recept neřekli. Tak Martine, tady je a tvým dětem, ale i nám všem, dobrou chuť