Pernštejn

Dnes se vypravíme na hrad Pernštejn. Ten leží v Jihomoravském kraji, severozápadně od města Tišnov.

K hradu se lze dostat autobusovou linkou, pěšky od nedalekého nádraží v obci Nedvědice, na kole a nebo autem. Za parkovné uhradíte 100 Kč na celý den. Od parkoviště lze k hradu vystoupat jednou z několika cest, nebo se svézt turistickým vláčkem za 90 Kč/osoba. Vyzkoušeli jsme jej, jezdí každých dvacet minut a i přesto, že jízdenka platí pro oba směry, tedy k hradu a zpět, doba jízdy cca 2 minuty ceně rozhodně neodpovídá. Na straně druhé, pomůže to leckomu zdolat kopec.

Na nádvoří je, kromě restaurace, k vidění něco z řemesel. Hrnčíř a kovář zde ukazují svou tvorbu a výrobky současně prodávají. Jde o jeden z nejkrásnějších hradů u nás a proto by nebylo dobré ho jen očumovat zvenčí, ale vydejme se společně dovnitř. Základní okruh vyjde na 260 kaček za osobu, oproti tomu zahrady na 140 kaček. Jenže, základní okruh trvá 80 minut a je opravdu co vidět. Hrad má několik zajímavostí, například je zde hojně využit bílý mramor, jenž se v blízkosti těžil, má jediný vstup a výstup a oproti jiným, nebyl nikdy dobyt. Ač o to usilovali například Švédové, kteří se snažili chabé vojsko vyžíznit, nepodařilo se. A tak stavba ze 13. století zůstala neporušena do dnešních dní a prohlídka je nejen poutavá, ale zároveň vtipná a dosti podrobná. Interiéry i exteriéry můžeme znát z Návštěvníků, Dobrodružství kriminalistiky, pohádek Pták ohnivák, Jak se budí princezny, Sedmero krkavců, ale i Sůl nad zlato a dalších. Milovníci hororů pak jistě poznají, že se zde natáčel Van Helsink, Vantid nebo Bathory. A není se čemu divit, neboť nejen celistvost a nedobytnost hradu, ale rovněž tajemství, jež hrad ukrývá, láká do těchto končin mnohé, včetně filmařů.

Jedna z legend praví, že se na hradě objevuje Bílá paní, pokud zvěstuje dobré zprávy a Černá, pokud zlé. To by mohla býti pověra, které se lze pousmát, jenže, lidem se zde má zjevovati služebná Eliška, která na hradě nastražila své zrcadlo. Povídá se, že byla velikou parádnicí a pro svůj zevnějšek často meškala své povinnosti. I jednoho dne stalo se, že mši svatou meškala pro úpravu vlasů svých, načež mnichem upozorněna byla. I obořiti měla se služebná na mnicha, který ji oplátkou proklel. Nebohá Eliška se v zemi propadla a již ji nikdo nikdy neviděl. Jen zrcadlo na stěně zůstalo a kdo se do něj podívá, do roka o svou krásu přijde. Inu, ptali jsme se, zda tomu tak skutečně je a prý ano, což máme možnost si vyzkoušet. Odvahu ale z naší výpravy nenašel nikdo.

A tak se odpovědi nedovíme, rozhodně jsme ale potěšeni, že jsme takový hrad navštívili a rádi se sem zase vrátíme.

Závěrem se vraťme na začátek a v nedalekém Doubravníku se zastavme u kobky majitelů Pernštejna.

Proto neseďte doma a pojďte ven.