Náměšť nad Oslavou

Výlet na východ kraje Vysočina, nás zavedl do Náměště. Pro ne úplně ostré tužky v penále musíme říct, že Oslava je řeka, nikoli pařba a rozhodně o na příliš živé město ani nevypadá. To konec konců na Vysočině žádné.

Náměšť nad Oslavou je známé především díky svému zámku s parkem. Historická stavba je jednoznačně dominantou města a nejde přehlédnout. Menší parkoviště nad městem, přímo u zámku, je bezplatné. Zámek potom nabízí celkem tři okruhy s průvodcem, kdy každý z nich vychází na 160 korun. Cena je oproti jiným lidovější a z pádného důvodu si vybíráme okruhy dva.

Náměšť nad Oslavou se totiž pro svou polohu, tedy v půli mezi Prahou a Bratislavou, stala letním sídlem Československého prezidenta Edvarda Beneše, později pak hotelem pro státní návštěvy. Zejména šlo o soudruhy z NDR, SSSR či Polska. To se samozřejmě podepsalo na dochovaných exponátech, kdy byly hojně používány bez jakékoliv ochrany, na straně druhé měl zámek, jakožto státní majetek určený pro uvedený účel, přísnou ochranu. Tomu se právě věnuje první okruh, tedy rozsáhlé přestavbě na letní sídlo prezidenta, jež část zámku opravdu poznamenalo. Naštěstí nebyla přestavba nikdy dokončena a díky právě státní ochraně a řekněme, jakési nutné prestiži, sem byly dovezeny k dochovaným artefaktům i ty zabavené, znárodněné a zkonfiskované. Interiéry zámku jsou proto velmi působivé a bohaté, včetně významných tapisérií, byť již dnes zámek prezidentům neslouží. Výklad paní ve středním věku je strojenější, leč zajímavý a poutavý. Mezi spoustu zajímavostí patří rovněž skutečnost, že zaměstnanci zámku se při státních návštěvách měnili povinně na služebnictvo, které nejen hosty obskakovalo, ale rovněž bylo povinno se starat o osobní prádlo, včetně praní a žehlení. No to tedy muselo být terno, to vám povím.

Druhý okruh, s mladší a vtipnější mladou slečnou, se věnuje době před prezidentem Benešem, rodu Žerotínů, kteří nedaleko nechali postavit tiskárnu, v níž byla mimo jiné vytištěna bible Kralická. Ta je mimochodem stále součástí majetku zámku, byť se za naší návštěvy v Náměšti nenacházela. Zámek byl, po Mahenovo divadle v Brně, druhou elektrifikovanou stavbou na Moravě. Také zde jsou interiéry bohaté a krásné a tak jedinou vadou na kráse jsou majitelé psíků, kteří považují psa za mnohem více a pociťují nutnost svým psíkům ukázat interiéry zámků. Do významné historie se pak zapisuje rod Haugviců, kteří na místním hřbitově mají do dnešních dní svou hrobku. Vypráví se na zámku, že kdysi zde byla krásná přadlena Arachné, která byla tak šikovná a sebejistá, až se postavila na souboj proti božstvu. Samozřejmě nevyhrála a natolik jí to ranilo, že si vzala život. To bylo ale bohyni líto a tak jí vrátili zpět na zem v podobě pavouka, aby nadále mohla spřádat nitě. Nevíme, kolika se pavouk dožívá, ale buďte obezřetní, někde tady stále Arachné žije.

Po nádherné prohlídce zámku sestupujeme do města, jehož centrum dělí starý kamenný most. Přes něj se dostáváme ke kostelu sv. Jana Křtitele, na náměstí, ke starému špitálu sv. Anny, nebo již zmíněné hrobce Haugviců.

Náměšť nad Oslavou nás velice mile překvapila, dokonce více, než jsme si mohli myslet.

Tak tedy neseďte doma a pojďte ven.