Kokořín

Hrad je dostupný autem, na kole nebo autobusem z několika směrů. Parkoviště pro osobní automobily i autobusy je pod hradem s dostatkem parkovacích míst za poplatek od 50 do 200 korun. Výstup k hradu je dvojí, většinu po silnici a zbytek po lesní cestě, nebo si lze cestu zkrátit po strmých, uměle vytvořených schodech. Ať tak, nebo tak, vždy se jde do kopce. Hrad je už na první pohled krásný a za nás se jedná o jeden z nekrásnějších hradů u nás. Tak račte vstoupit.

Vstupné je 140 korun za osobu. Za tuto cenu můžete využít průvodce v daných časech, nebo si projít hrad samostatně s psaným textem. Vybíráme samostatnost, protože nejsme omezeni časem a to, co by nám řekl průvodce, si sami přečteme. Historie je velmi zajímavá, neboť není přesně jasné, od kdy hrad stojí. Co jasné naopak je, že hrad je brzy nepoužívaný a aby se o něj majitelé nemuseli starat, je ve 14.století prohlášen za prokletý. Tím byly zamezeny jakékoliv opravy, a tak Kokořín téměř mizí z mapy. Až novodobá historie vypráví o záchraně hradu z důvodu malebného prostředí, ve kterým se nachází. A není se čemu divit. Nedaleké letovisko Harasov, kam mířili významní hosté, dávali Kokořínu jistou dávku jistoty, že bude zachráněn. A stalo se. Dnešní romantická podoba hradu je dána vlivem rekonstrukce, ale jak bylo řečeno na začátku, za nás jeden z nejhezčích hradů u nás. A aby nezůstalo jen u našeho dojmu, tak J. W. Goethe po návštěvě Kokořína pravil: "Pluje jako loď se vztyčeným stožárem věže zvlněnou krajinou lesů". Až na tenhle krásný kousek vyrazíte, v ceně prohlídky hradu je rovněž výstup 122 schodů na věž, která za výšlap rozhodně stojí.

Inu, neseďte doma a pojďte ven, vy romantici. Kokořín čeká... 

Restaurace v okolí Kokořína mají podivuhodné názvy, což při návštěvě tohoto místa nejde přehlédnout. U Grobiána, Pobuda, a další a právě Pobudu jsme si vybrali k občerstvení. Inu v květnu ani v týdnu moc na výběr není, neboť otevíračka se omezuje na pátek a víkend. Pobuda má zavřeno jen v pondělí, stejně jako na hradě a pak, je přímo pod hradem. Volba je proto jasná. Posezení uvnitř i venku nabízí dostatek míst a jde o prvky moderny. Příjemný personál je u nás téměř ihned. Z jídelního lístku vybíráme hovězí vývar, králičí stehno s červeným zelím a bramborovým knedlíkem. Jako druhé jídlo, pro mě rovněž k polévce, pak pečenou vepřovou krkovici s bílým zelím a houskovým knedlíkem. K pití zkoušíme místní, polotmavou třináctku. Hovězí vývar je slabší a ne příliš teplý. Druhý chod už je teplý dostatečně, chuťově dobrý. Knedlík je kupovaný, bramborový takový trošku bác a namísto krkovice dostávám kýtu bez jediného slůvka. Pivo je jako křen a k masu dobré. Shrneme-li výsledek a shodneme-li se, že dobré je za 3, pak s cenou jídla do 200 korun jde o lepší trojku. Místo pěkné, obsluha příjemná a jídlo dobré, ačkoliv žádné gastro eňo ňuňo to není. Nechte si chutnat.